Blog o knihách, jenž je určen nejen pro knihomoly...

Zobrazují se příspěvky se štítkempoezie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempoezie. Zobrazit všechny příspěvky

neděle

Zde by měly kvést růže... - Josef Svatopluk Machar (minirecenze)

54/60

Zde by měly kvést růže...

Josef Svatopluk Machar

Kniha, již bych vám prostřednictvím této minirecenze ráda představila, se skládá hned ze 14 básní. Tyto básně jsou výjimečné. I tentokrát se v nich objevuje příběh, vypravující o vlastnostech lidí a o jejich životních osudech.




Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Veršované povídky, téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti (žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj).

Básníkova matka po denní práci ráda odpočívala na balkoně s dvěma knížkami v rukou, ale nikdo z rodiny je nikdy nečetl ani neprohlížel. Teprve po její smrti si děti dovolily knížky prohlédnout. Byly to Hálkovy Večerní písně a Máchův Máj, ve kterém bylo datum a pod ním křížek... “
 

Autor básnickou sbírku psal s tím, že bude obsahovat lyrická dramata a za sebe mohu říci, že se mu to povedlo. Jednotlivé básně jsou věnovány ženám české kultury, ale dokonce se zde objevují dvě, jež autor věnoval své manželce a malé dcerce, ta se narodila manželům Macharovým rok před vydáním této básnické sbírky, to je 1893.

Za velice jímavý považuji úvodní slovo o básnickém díle Josefa Svatopluka Machara od Benjamina Jedličky. Nejen, že se v něm dočítáme o básníkově tvorbě, ale také si můžeme přečíst vybrané citáty ze zmiňovaných děl. Každý výňatek se nějak váže k probírané problematice a tudíž se tyto řádky velice dobře čtou. Benjamin Jedlička se pak postaral i o velice zajímavou ediční poznámku, jež komentovala básnickou sbírku, kterou držíme v ruce. V knize však najdeme i kraťoučký životopis autora a jeho drobnou bibliografii.

A teď k samotným básním. Musím říci, že se mi líbilo, jak byly strukturované. Byl v nich uzavřen jistý příběh a měly pevnou dějovou linii. Čtenáře může také velice zarazit téma, které autor pro svou sbírku zvolil. Můžeme zde najít různá smutná témata a prvky utrpení a těmi nejvíce procházejí dámské postavy, jejichž osud je často velice bolavý.

Musím poznamenat, že tato kniha se mi četla velice dobře, i když mi z ní bylo vcelku smutno. Velice oceňuji autorův smysl pro detail a propracovanost. Každé slovo do básně nádherně zapadá a žádné není navíc. Autor přesně věděl, co chce čtenářovi říci. Při četbě mi nedělala interpretace vcelku žádný problém, spíše jsem si ji užívala a každé slovo pomalu a postupně vstřebávala. Sbírka se mi velice líbila, a proto jí dávám krásných 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1957, 1. vydání originálu: 1894
Počet stran:         153
Nakladatelství:    SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Vazba knihy:       brožovaná

sobota

Pozdě k ránu/Mstivá kantiléna - Karel Hlaváček (minirecenze)

52 + 53/60

Pozdě k ránu/Mstivá kantiléna

Karel Hlaváček


Kniha, již bych vám dnes prostřednictvím této minirecenze představila je rozdělena do dvou částí. První se stala básnická sbírka Pozdě k ránu a druhou je Mstivá kantiléna. Každou z nich pro vás rozeberu zvlášť, finální hodnocení pak shrnu dohromady.

Pozdě k ránu
Tato sbírka zaujme svým motivem. Téměř v každé básni se objevuje spojení pozdě k ránu, podle něhož byl zvolen její název. Jedná se o soubor několika lyrických veršů a básní v próze. Tyto jsou jednotné a nijak se nečlení.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Sbírka obsahuje verše a básně v próze, jež lze zařadit do dekadentního proudu české poezie.
Autor se snaží o čistou kantilénovou formu a v mnohém zde nacházíme stejné pojetí jako např. u Jiřího Karáska ze Lvovic. Pro autora je charakteristické částečné používání symbolických výrazů, jimiž se pokouší zpřítomnit svůj vlastní osud, kterými dosahuje mystického až vizionářského účinku.“

Jak je řečeno v anotaci, tato sbírka obsahuje opravdu velké množství symbolů, které je třeba při četbě interpretovat. Je jen na vás, co pod daným spojením uvidíte. Autor se snažil získat aktivního čtenáře, jenž se bude pokoušet o aktivní spoluutváření textu právě prostřednictvím interpretace.

Při čtení si můžeme povšimnout dvou způsobů sdělení. Prvním se snaží o navození patřičné nálady a atmosféry, tohoto dosahuje díky subjektivnímu prožívání přírody. Z tohoto způsobu můžeme vycítit prvky impresionismu, kdy jde o procítění. Druhým stylizačním postupem, jenž Hlaváček v této sbírce uplatnil, je zřejmý v utváření básnických vizí. Autor jejich prostřednictvím promítá své nitro do neskutečných, někdy až fantaskně snových melancholických krajin. Avšak i přes toto všechno můžeme v básních zpozorovat některé básníkovy reálné prožitky.

Mstivá kantiléna
Tato sbírka mě zaujala svou čtivostí, ale také i použitými jazykovými prostředky. Z básně je zřejmé, že si s ní autor pohrál a musím se přiznat, že se mi velice dobře četla. Co o ní říká anotace?

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):  
„Temná postava Karla Hlaváčka působí dodnes přitažlivým dojmem, zejména pro mladou generaci. Jeho subtilní básně plné stinných obrazů odrážejí jeho rozervanou duši oděnou v černavý háv. Každá jakoby byla noční poutí ztemnělým lesem, kterou podstupoval často, když se vracel do svého libeňského domova.“

Tato sbírka je utvořena jedenácti básněmi a jednou básní v próze. V této sbírce si můžeme povšimnout jisté míry cykličnosti, která je tvořena tím, že jednotlivé básně nenesou žádný titul, nýbrž jsou označeny jen římskými číslicemi I – XII. Všechny básně však mají jedno společné - téma, tím jsou vzdor a msta.

Básnická sbírka je výjimečná tím, že se v ní nevyskytuje typická dobová autostylizace. Objevují se v ní hojné historické obrazy, i když se nejedná o historii v plném smyslu tohoto slova. Za sebe mohu říci, že právě toto mě na sbírce uchvátilo ze všeho nejvíce.


Souhrnné hodnocení:
Musím říci, že obě sbírky mě nesmírně zaujaly a dobře se mi četly. Ač, jak už jsem psala, obsahovaly spoustu symbolů, já jsem si je užívala a opravdu zkusila to, co autor zamýšlel. I přesto jsem však měla tuto útlou knížku, tj. 67 stran o formátu A6, přečtenou během pár chvilek. Musím říci, že tento klasik šel dlouhou dobu kolem mě a jsem moc ráda, že jsme se konečně setkali. Jeho verše jsou hodně citlivé a čtenář se tak velice snadno naladí na básníkovu vlnu. S každým slovem jsem přesně věděla, co se honilo básníkovi hlavou zrovna ve chvíli, kdy danou myšlenku vypsal do veršů. Navíc jsem ráda, že jsem se konečně setkala i s básní v próze, s tímto stylem básnického umění jsem se zatím ještě nesetkala, a tak jsem velice ráda za to, že se to změnilo. Tyto dvě básnické sbírky hodnotím krásnými 100 %, která si dozajista zaslouží.



Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Literatura česká
Rok vydání:        1964
Počet stran:         72
Nakladatelství:    SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Edice:                  Skvosty
Ilustrace/foto:      Jiří Svoboda
Vazba knihy:       vázaná
Náklad:               4 000 ks
ISBN:                 01-146-64

Romance pro křídlovku - František Hrubín (Minirecenze)

51/60

Romance pro křídlovku

František Hrubín


Jste milovníky české poezie psané ve 20. století? Pokud ano, mohu Vám vřele doporučit právě tuto knihu. Musím říci, že od chvíle, kdy jsem se o této knížce dozvěděla, jsem si ji toužila přečíst. Viděla jsem v ní něco paralelu s Máchovým Májem a toužila obě knihy srovnat. Teď se mi to podařilo a mám z toho velkou radost.



Nejprve malé info o Romanci pro křídlovku, tentokrát je anotace na stránkách cbdb.cz vcelku krátká, což mě docela překvapilo, ale na druhou stranu je více než výstižná. Stojí v ní: „Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby.“ Dalo by se říci, že tato jediná věta krásně vypovídá o všem, co pro naší kulturu toto dílo znamená.

A co na tuto básnickou sbírku provoněnou příběhem lásky říkám já? Jak už jsem naznačila, právě proto, že se jedná o lyrickoepickou báseň, hodně mi připomínala právě Máchův Máj. I zde si totiž můžeme povšimnout motivů nenaplněné lásky a smrti. Občas vám až zůstane rozum stát nad tím, co vše je schopen hlavní hrdina pro svou lásku udělat. Kdo by třeba jel traktorem na místo, kde se před dívčinou smrtí naposledy setkali? Mohu říci, že motiv traktoru mě v básni hodně zarazil a překvapil. Ještě jsem se snad nesetkala s žádným básníkem, který by tento motiv ve své básni použil. Takovýchto novinek, co se týče jak stylistiky, tak i použitých jazykových prostředků, se v Romanci pro křídlovku vyskytuje hned několik a je jen na vás, zda je při své četbě odhalíte a jak je interpretujete.

Moje subjektivní hodnocení tohoto díla je velice pozitivní. Dílo se mi četlo vcelku samo, však také šlo jen o pouhých 75 stránek o formátu A6. Zároveň však musím ocenit i doplnění o ilustrace Jiřího Trnky, které celé dílo nádherně doplňují a oživují. Této sympatické útlé knížečce dávám krásných 100 %, protože se mi neskutečně líbila nejen svým příběhem, ale i brilantním zpracováním.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Poezie
Rok vydání:         1963, 1. vydání originálu: 1962
Počet stran:          77
Nakladatelství:    Československý spisovatel
Ilustrace/foto:      Jiří Trnka
Autor obálky:      Jiří Trnka
Vazba knihy:       vázaná
Náklad:               6 000 ks
ISBN:                 22-023-63

neděle

Básně - Vilém Závada (minirecenze)

45/50

Básně

Vilém Závada

BásněKniha, již bych vám tentokrát velice ráda prostřednictvím této minirecenze představila, je básnickou sbírkou vybraných básní ze sbírek Viléma Závady. V této roztomilé knížce, která má pouhých 120 stránek a formátově je snad ještě menší než A6, si dozajisté počtou všichni milovníci poezie autorů první poloviny 20. století. Pokud rádi čtete mezi řádky a přemýšlíte nad interpretací toho, co jste právě přečetli, tato kniha je určena právě vám.

Závada se v této sbírce snaží monitorovat nejen sociální situaci v průběhu první a druhé světové války, ale představuje i svou něžnější stránku, když se vypisuje ze svých pocitů a lásky. Zároveň v této sbírce najdeme i básně, jež řeší vztahy v rodině, ale dozajista najdeme i další témata. V knize se vyskytuje 25 básní vybraných z jeho sbírek Cesta pěšky, Panychida, Siréna, Hradní věž, Město světla, Polní kvítí a Jeden život.

Co se mi na knize opět nejvíce líbilo, byla předmluva a doslov. Předmluvu napsal sám Vilém Závada a popsal v ní sám sebe ze svého úhlu pohledu. Na těchto pár stránkách můžeme najít odpovědi na své otázky a zároveň nám to hodně pomůže při interpretaci jeho básní. Doslov napsal Miroslav Florian a popsal v něm osobnost a tvorbu Viléma Závady.

Tato sbírka se mi velice líbila a připomněla jsem si několik básní, které jsem již jednou přečetla v Hradní věži, ale také objevíte i spoustu dalších, v nichž jsou zakotveny mnohé zajímavé myšlenky, ale i obraz doby, v níž autor žil a tvořil. Najdeme zde autorovy pocity, poznatky a touhy. Intrepretace textů je vcelku snadná a básně jsou čtivé. Čtení jsem si užívala. Pokud tedy jen tak rádi čtete poezii a nebo potřebujete získat některé informace o české literatuře první polovině dvacátého století, mohu vám tuto knihu vřele doporučit. Knihu hodnotím krásnými 100 %, které si dozajista zaslouží.

Bibliografické údaje:
Nakladatelství:         Československý spisovatel
Rok vydání:             1979
Edice:                       Knižnice PEGAS
Počet stran:              124

sobota

Slezské písně - Petr Bezruč (minirecenze)

39/40

Slezské písně

Petr Bezruč

Slezské písněVážení čtenáři, tentokrát vás prostřednictvím této minirecenze seznámím se světově proslulou básnickou sbírkou, jež byla přeložena minimálně do 40 světových jazyků. Vězte, že tato sbírka nevznikala původně jako soubor básní. V prvopočátku byla vydávána časopisecky a jelikož byla tematicky zaměřena na život, sociální a politickou situaci ve Slezsku, byly všechny básně sdruženy do této působivé, mnohdy až zpěvně působící básnické sbírky.

Když se do sbírky začtete, uvědomíte si, že se do ní autostylizoval sám autor, v některých básních se objevuje přímo zvolání, v němž je uveden autorův pseudonym, pod nímž celou sbírku vydal.  Jak jsme již naznačili, v básnické sbírce se můžeme setkat s národní a sociální tematikou, avšak objevit můžeme i milostnou lyriku (např. báseň Labutinka). Původně se sbírka nazývala Slezské číslo a po rozšíření o některé básně dostala jméno, pod nímž ji známe dodnes.

V knize najdeme hned několik typů básní. Prvním z nich jsou intimní básně osobního charakteru, v nichž můžeme najít lásku, ale i zklamání z ní. Druhým typem jsou sociální básně, v nichž autor kritizuje sociální poměry a národnostní útlak. Můžeme zaznamenat negativní postoj vůči poněmčování a popolšťování Slezska. Do třetího básnického typu spadají básně, v nichž můžeme shledat pohled na soudobou českou politiku. Tyto básně jsou hojně naplněné vlastenectvím, jež z básní přímo srší. Dále můžeme shledat básně, v nichž se pojí hned několik básnických postupů, tendencí a poetik, které zvyšují estetickou hodnotu díla. Posledním pátým typem básní jsou ty, jež oslavují některé obce ve Slezsku a na Moravě.

Celá básnická sbírka mě uchvátila a četla se mi téměř sama. Musím říci, že čtení stálo za to a že jsem ráda, že jsem mohla s touto originální básnickou sbírkou přijít do styku. Interpretace byla v některých případech hodně snadná, protože v básních nebylo příliš metafor, avšak některé byly hodně náročné. Jednak jsem si při četbě povšimla pasáží, které byly psány velice volně, nerýmovaly se, ale pak byly takové, které na mě působily až zpěvným dojmem a četly se mi více než dobře. Tato skvělá básnická sbírka, jež mi velice učarovala a ráda si ji přečtu kdykoliv znovu ode mě získává krásných 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                     Poezie
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 1909
Počet stran:      189
Nakladatelství:      Československý spisovatel
Edice:      Dílo Petra Bezruče
Autor obálky:      Oldřich Menhart
Vazba knihy:      vázaná s přebalem
Náklad:        20 750 ks

Z mého kraje - Antonín Sova (minirecenze)

38/40

Z mého kraje

Antonín Sova

Vážení čtenáři, prostřednictvím této minirecenze bych vám chtěla představit velice milou básnickou sbírku. Je to další z těch, které bych mohla číst stále dokola a neokoukaly by se mi. Je to sbírka, která oplívá svým specifickým kouzlem, stačí se jen začíst do úvodního slova, jenž nám představuje autora a jeho život. Vše, co se z tohoto úvodu dočteme, vypovídá o vztahu autora k jeho rodnému kraji, odtud plyne i název, jenž tato sbírka nese.

Autor se v díle vypisuje ze své lásky k rodnému kraji. Rád se sem aspoň ve vzpomínkách vrací. V díle můžeme najít i jeho melancholii a jistou míru smutku, protože v období největší lidské zranitelnosti - dětství, mu umírá jeho maminka. S tímto faktem se srovnává velice dlouho. Z jeho básní pak vyplývá velká dávka smutku, i přesto však vycítíme i radost z toho, že může formou básně svůj rodný kraj oslavit.

Tato básnická sbírka se mi velice líbila, ač byla trošku smutná. Nicméně lyrické popisy vesnice a okolní přírody byly vypsané tak brilantním způsobem, až se mi tajil dech. To jsem však ještě nezmínila ilustrace, které se v knize vyskytovaly, ty byly tak neskutečně realistické, vše jste si mohli krásně představit a procházet se se Sovou po náměstí, po škole, po dědině, prostě všude, kam vás chtěl ve své sbírce básní zavést. Této sbírce básní dávám krásných 100 %, které si plně zaslouží.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        2010, 1. vydání originálu: 1893
Počet stran:         57
Nakladatelství:    Tribun EU
ISBN:                  978-80-7399-096-1 

Edison - Vítězslav Nezval (minirecenze)

37/40

Edison

Vítěslav Nezval

Milujete poezii a rádi si jí zpestřujete své volné chvilky? Pokud ano, ráda vám prostřednictvím této
minirecenze představím jednu velice milou básnickou sbírku od autora, jehož jsem si v poslední době hodně oblíbila. Je jím Vítězslav Nezval a sbírku pojmenoval Edison.

Zpočátku jsem si myslela, že báseň bude hojně metaforická. Opak byl však pravdou, četla se mi téměř sama a užívala jsem si ji. V básni vystupují i další světoznámí vynálezci, autor je dává do kontextu a představuje prostřednictvím zajímavých jazykových prostředků celou jejich tvorbu a bádání.

Ve sbírce najdete báseň o pěti zpěvech. Tato báseň není nijak dlouhá, má pouhých 51 stran. Při četbě si můžete povšimnout velice výrazné výstavby celého díla. Autor dílo vystavil na šestistopém trocheji. Svým osobitým způsobem se konfrontoval s osobností amerického vynálezce, jehož vám představuje. Osud tohoto vynálezce umožnil Nezvalovi vyjádřit své pocity a myšlenky týkající se otázek smyslu života, tvůrčího činu a práce jako takové. Nezvalovi se podařilo sám sebe stylizovat do této poutavé básně, a to do role básníka-tvůrce spjatého s Edisonovou rodinou. Jeho touhou bylo naplnění jeho tvůrčí práce a překonání perspektivy smrti, přitakává tak nekonečnému proudu života.

Celá skladba na čtenáře může působit coby sonátového typu. Můžeme si v ní povšimnout noční atmosféry, která se v ní velice často objevuje, celá báseň pak občasně působí pochmurně.

Abych pravdu řekla, tato kniha se mi velice líbila a četla se mi téměř sama. Při čtení jsem si spoustu věcí mohla živě představit a interpretace sbírky byla vcelku pohodová. Metafory se sice občas nějaké objevily, ale nebylo jich tolik, aby mě sbírka odradila od čtení, ba naopak, spíše mě k četbě navnadila a trošku mi umožnila s autorem spoluutvářet celý text. Sbírku mohu vřele doporučit všem milovníkům dobré poezie a také fanouškům tohoto skvělého autora, jenž tvořil na počátku 20. století. Sbírce dávám krásných 100 %, protože si to zaslouží.

Bibliografické údaje:
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1969, 1. vydání originálu: 1928 ...více
Počet stran:         51
Nakladatelství:   Československý spisovatel
Ilustrace/foto:     Josef Šíma
Vazba knihy:      brožovaná
ISBN:                 80-239-0456-6, 22-066-69

úterý

Pantomima - Vítězslav Nezval (minirecenze)

36/40

Pantomima

Vítězslav Nezval

Milujete básnické sbírky plné života a vyprávění osudů? Pokud jste si odpověděli kladně, tak vězte, že vás tato sbírka chytne za srdce a oblíbíte si ji už od první básně. Tato sbírka je zajímavostí, protože ač je druhým autorovým počinem, zároveň se stala básnickým manifestem poetistického směru.

Ve sbírce najdete hned několik básní, první z nich je Abeceda. V této básni autor pomocí 4 veršů popisuje každé písmenko od A až po Z. Dalším oddílem básní je Rodina Harlekýnů, v tomto oddíle společně s autorem oslavíme jarmareční a pouťový život ve 20. letech 20. století. Další částí je stať pojemnovaná Papoušek na motocyklu, která se stala teoretickou částí programu. Dále se ve sbírce vyskytují ryze lyrické oddíly s názvy Týden v barvách, Exotická láska, Múza a Cocktaily. Můžeme však objevit i jeden vaudeville Depeše na kolečkách, ale také filmový scénář, jenž nese název Raketa a jedná se o jakousi „fotogenickou báseň“. Oku pak lichotí báseň nazvaná Adé. Poslední místo ve sbírce zabírá lyrickoepická skladba s názvem Podivuhodný kouzelník, jež se skládá ze sedmi zpěvů.

Celá básnická sbírka na mě působila velice příjemným a občas až zábavným dojmem. Po každém oddílu se objevuje obrázek od Jindřicha Štýrského, jeho ilustrace si můžete povšimnout již na obálce sbírky. Kniha jako celek na mě působila velice veselým dojmem. Obrázky ve spojení s básněmi ve mně vyvolávaly různé pocity, ale ty byly vesměs kladné. Nikdy jsem necítila k dílu odpor. Celá sbírka se mi četla velice dobře a bez sebemenších potíží. Intepretace byla velice zajímavá, ale nikterak náročná. Čtenář při četbě neshledá téměř žádné symboly a celé dílo je vůči jeho četbě velice otevřené. Při čtení si povšimnete poetistické hravosti a obraznosti. Všem čtenářům, kteří mají rádi poezii, bych tuto sbírku velice ráda doporučila, protože věřím, že se vám bude líbit. Moje subjektivní hodnocení činí krásných 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Literatura česká, Poezie
Počet stran:         143
Nakladatelství:    Akropolis
Autor obálky:      Jindřich Štýrský
Vazba knihy:       brožovaná
ISBN:                  80-7304-050-6

Splav - Fráňa Šrámek (minirecenze)

35/40

Splav

Fráňa Šrámek

Patříte k milovníkům poezie plné pocitů a emocí? Pokud ano, tato lyrická sbírka s prvky epiky je určena právě vám. Pocity je přímo naplněna.

Celá sbírka počíná básní, jež nese stejný název, tedy Splav. Tato báseň představuje poetiku celé sbírky. Všechny básně jsou pak velice romaneskní a tvoří jisté zlomky lidských příběhů a osudů. Postavami jsou zde cizinci, vězni, vrahové, ale objevují se také náznaky pohanství a častým motivem, který se vyskytuje je faun a další nadpřirozené bytosti.

Lidské pocity a vlastnosti jsou vtěleny do přírody. Proti přírodě pak postupně začíná vystupovat válka. Někdy si můžeme povšimnout sen o návratu vojáka domů, jindy je toto zaznamenáno s jistou mírou reality. Kromě války můžeme v básních najít lásku k básnikově rodu, ale pochopitelně i vztah k jeho rodnému kraji.

Co se týče žánru, do kterého bychom tuto básnickou sbírku mohli zařadit, jedná se o romanci. Sbírka je rozdělena na dvě části, první je lyrická a druhá je výrazně epická.

Můj osobní názor na sbírku je velice pozitivní. Její čtení i interpretaci jsem si nesmírně užila. V díle nejsou nijak složité metafory. Vše se rýmuje a je krásně libozvučné. Sbírku určitě vřele doporučím vaší pozornosti, pokud milujete lyriku, ale i epiku. Sama jsem si čtení skvěle užila. Sbírku hodnotím krásnými 100 %. Básník si s celým dílem kouzelně vyhrál a není nic, co bychom mu mohli vytknout.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Poezie
Rok vydání:         1967, 1. vydání originálu: 1916
Počet stran:          73
Nakladatelství:    Československý spisovatel
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
Náklad:               12 000 ks

neděle

Hradní věž - Vilém Závada (minirecenze)

34/40

Hradní věž

Vilém Závada


Kniha, již bych vám tentokrát chtěla prostřednictvím této minirecenze přiblížit, je skvostnou básnickou sbírkou od Viléma Závady. Věřím, že si v ní počtou všichni čtenáři, kteří milují poezii a rádi přemýšlejí nad informacemi ukrytými mezi jednotlivými verši.

Tato sbírka vyšla coby čtvrtý počin tohoto významného autora první poloviny 20. století. Básněmi, jež se vyskytují ve sbírce, se částečně Závada snaží reagovat na soudobé historické zvraty (1937–1939). Svou poezii se tedy snaží stále více posilovat v humanitním zaměření.

Sbírka je rozdělena do 6 částí. V první části objevíme ryze přírodní lyriku, krajinné scenérie jsou básníkem předváděny tak, jak působí na lidské nitro. Objevují se variace čtyř ročních dob, které svým způsobem symbolizují rozpětí mezi peklem a rájem. Podněcována je zde sounáležitost mezi jednotlivými lidmi, ale také mezi lidmi a přírodou.

Pro celou sbírku je asi nejvýznamnější druhý oddíl. V této části jsou zachycovány objektivní obrazy postav v určitém citovém rozpoložení. V lyrickém subjektu (básnický vypravěč) pak můžeme vycítit pochopení, soucit, obavy, ale třeba i něhu. Žena v těchto básních je principem uchování, ale zároveň perspektivou obnoveného lidského bytí. Můžeme si povšimnout přerývaných veršů prolínaných zámlkami.

Třetí oddíl je plný básnických alegorií, jež odkazují k tajům života, zároveň však posilují tvořivé poslání člověka. Ve čtvrtém oddíle básník vyslovuje postavení lidské duše na počátku války. Závadovi verše jsou v této části vystaveny na příznačných a lakonicky pojmenovaných detailech. Dalo by se říci, že tento oddíl je hojně apelativní a vyzývající k činorodosti.

V pátém oddíle se setkáme s několika básněmi, v nichž je hlavním tématem smrt. Ta podněcuje vášnivé přilnutí k životu. V samostatném 6. oddílu autor pokračuje v používání reflexivních veršů. Tento oddíl můžeme považovat za zamyšlení na úlohou bolesti v lidském životě.

V celém díle mě nejvíce zaujalo velké množství metafor, jež pojmenovávají nadčasová témata. Zároveň si můžeme povšimnout hojných aforistických formulací, jež jsou jistým souhrnem a rámcem jednotlivých básní. Hlavním tématem je problematika lidské existence a její tragika. Čtenáři v době, kdy sbírka vznikla, při její interpretaci pochopili, že jde o básnickou sbírku s posilujícím charakterem.

Kniha se mi líbila a její interpretace mě bavila. Zaujala mě její velikost a obsáhlost, je snad ještě menšího formátu než A6 a má pouhých 143 stránek, avšak na některých z nich se vyskytují pouze obrázky. Tato sbírka básní se četla a interpretovala téměř sama. Obrázky vypadají zajímavě a každý z nich si můžete interpretovat sami dle svého. Moje subjektivní hodnocení je 100 %.

Bibliografické údaje:
Žánr:                Poezie
Rok vydání:     1940, 1. vydání originálu: 1940
Počet stran:      110
Vazba knihy:    vázaná

Ruce - Otokar Březina (minirecenze)

32/40

Ruce

Otokar Březina

Obálka
Milujete poezii, u níž musíte přemýšlet nad souvislostmi? Pokud ano, tak tvorba symbolistních básníků je pro vás jak stvořená. Potěším vás, Otokar Březina je právě autorem patřícím k české moderně, jež přinesla do české literatury několik přístupů a jedním z nich je právě symbolismus. V jeho duchu Otokar Březina sepsal svou sbírku básní s názvem Ruce.

Tato sbírka poprvé vyšla v roce 1901 a myšlenky, jež do ní autor zakódoval a jež se v ní plně formují, se obrací k jisté formě mystiky. V této oblasti Otokar Březina položil základní kameny a stal se tak předchůdcem mnoha dalších autorů, kteří šli v jeho šlépějích.

Ve sbírce je kladená velká míra symboliky právě do rukou. Pro autora jsou ruce symbolem lásky, ale také spojení a sounáležitosti mezi lidmi, dále však symbolizují tvrdou práci, jež může být pro člověka vysvobozující. Z čeho jej může vysvobodit? Pokud se člověk něčím proviní, práce ho může osvobodit z jistého začarovaného kruhu. Vina dle autora člověka doprovází už od úplného počátku jeho života.

Tato básnická sbírka pro mě byla interpretačně trošku náročnější. Na takovouto nálož metafor a symbolických vyjádření jsem opravdu nebyla připravená. Některé věci jsem si musela přečíst třeba i dvakrát, někdy i třikrát, abych pochopila, co danou slokou chtěl básník říci. Básně jsou vcelku dlouhé a jsou vyvedeny v zajímavých verších. Již od oka ve vás budou budit zvláštní dojem. I přesto peripetie a interpretační problémy hodnotím básnickou sbírku velice pozitivně. Vděčím jí za seznámení se se skvělým básníkem a se symbolismem. Tuto sbírku po několika přečteních mohu hodnotit krásnými 95 %. Vřele doporučuji všem, kteří se zajímají symbolismem a nebo rádi u čtení přemýšlí a interpretují.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Poezie
Rok vydání:         1944, 1. vydání originálu: 1901
Počet stran:          112
Nakladatelství:    Tribun EU
Vazba knihy:        vázaná

Radosti života - František Gellner (minirecenze)

31/40

Radosti života

František Gellner

Obálka
Milujete básničky, v nichž se odráží život básníka, jeho radosti, ale i strasti? Pokud ano, tato sbírka básní je určena právě vám a mohu vám ji vřele doporučit.

Gellner byl při tvorbě svých básní vždycky skeptikem a i zde se jeho skepse projevuje. Jeho básně v této sbírce hodně vypovídají o jeho způsobu života. Lyrický subjekt v jeho básník vždy promlouvá jako nepřizpůsobivý „zlobivý mladík“. Tu se opije, tu se nakazí nějakou nemocí a mohla bych klidně jmenovat dále, ale nebudu. Přenechám to na vaší interpretaci. Věřím, že tam najdete ještě mnohem více zajímavých motivů a třeba se i zamyslíte.

Stylizace lyrického subjektu na čtenáře působí velice autenticky, pokoru bychom v tomto díle hledali velice dlouho a nenašli bychom ji. V básních se vyskytuje spousta ironie. Může být zbraní bojovníka, rytíře z kaváren a hospod, ale určitě bychom našli i spoustu dalších možností, v čem by mohla být a je uzavřena.

Všechny básně nesou téměř písňový tón, jsou pravidelné a melodické. Autor se prostřednictvím veršů snaží vypsat z problémů společnosti jeho doby a hodně toho o ní vypoví. Kniha je tedy velice atraktivní i pro soudobého čtenáře.

Musím říci, že mě tato sbírka nadchla. Četla se mi velice dobře a interpretaci jsem si užívala. Sice se vyskytují metafory a další básnické figury, ale ty vždy dají čtenáři zajímavý finální obrázek. Kniha je malinká a útloučká, čte se velice rychle. Mohu ji vřele doporučit. Za sebe hodnotím krásnými 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        2008, 1. vydání originálu: 1903
Počet stran:         60
Nakladatelství:    Tribun EU
Vazba knihy:       brožovaná
ISBN:                 
978-80-7399-386-3

Stužkonoska modrá - Petr Bezruč (minirecenze)

30/30

Stužkonoska modrá

Petr Bezruč

Obálka
Milujete básnické sbírky, které jsou věnovány od počátku do konce přírodě? Pokud ano, tak právě tato je určena přímo pro vás.

V této milé sbírce objevíte báseň o všech možných druzích motýlů, co vás jen napadnou. Lyrický subjekt vlastní skvělou sbírku motýlů, s níž se velice pyšní, avšak jednoho dne zjistí, že tato sbírka není kompletní, chybí mu totiž vzácná stužkonoska modrá. V básni můžeme postřehnout motivy z autorova života, zároveň jsou popisovány bída Slezska, národnostní problémy a boje za kraj, v němž žije. Můžeme tedy konstatovat, že se jedná o příběh vyprávěný pomocí metafor a různých asociací, jenž popisuje životní cestu s množstvím překážek. Můru, již hledá, najde až na sklonku svého života.

Musím říci, že tato básnická sbírka se mi velice líbila. Nejen tím, že ji Bezruč zpracoval velice skvostným způsobem a donutil mě nad jeho dílem přemýšlet, ale i délkou. Dílo je kraťoučké a čte se téměř samo. Kniha vám na první pohled přijde stejná jako všechny ostatní, tedy s tím rozdílem, že je hodně, ale opravdu hodně útloučká. Obálkou není ničím zajímavá, ale když ji otevřete... Když otočíte na první stránku, otevře se před vámi pestrobarevný svět motýlů, jež mistrně zpodobnil Max Švabinský. Je to radost pohledět. Je skvělé, že tito dva mistři ve svém oboru spojili síly dohromady a utvořili takovéto skvělé dílo.

Čtení samotné jsem si velice užila. Autorův styl psaní je srozumitelný a ač musíte některé události interpretovat, ničemu to nevadí. Čtení a interpretace mi zabrala tak půl hodinky času, tak útloučká je. Těším se, až si sbírku přečtu znovu a pokochám se skvělými kresbami. Za mistrně odvedenou práci dávám krásných 100 %.
Čtenářská výzva

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1946
Počet stran:         26
Nakladatelství:    Knihtiskárna a nakladatelství Pokorný a spol.
Ilustrace/foto:      František Pokorný

Sbohem a šáteček - Vítězslav Nezval (minirecenze)

29/30

Sbohem a šáteček

Vítězslav Nezval

obálka
Milujete poezii a zároveň rádi objevujete místa, jež jsou někde v dáli a vy se tam jen tak nedostanete? Autor do této básnické sbírky zakomponoval své pocity z cest, které podnikl v roce 1933. Sbírka díky tomu získala podtitul, jenž zní: Básně z cesty.

Během své cesty Nezval navštívil Francii, Monte Carlo a Itálii, pak se vrátil zpět do Čech. Básně ve sbírce jsou ryze lyrické, jejich prostřednictvím došlo k obnově a oživení tradičního cestopisného žánru.

Když otevřete knihu, přivítá vás báseň Kapesní šátek a když ji budete zavírat rozloučí se s vámi básní Sbohem a šáteček. Když se nad tímto zamyslíme, plyne z toho velký smutek, prve z opuštění rodné vlasti a na konci smutek z toho, že se musíme vrátit do své vlasti. Můžeme tak zpozorovat jistý rámec celé sbírky, v němž se objevuje poetická lítost a lehký smutek. Básně mezi těmito dvěma naopak působí jako jakýsi pomyslný souhrn básníkových turistických zážitků.

Ve sbírce najdeme hned několik cyklů, každý je charakteristický něčím jiným. První z nich s názvem Vjezd do Paříže je inspirován pařížskými motivy. Další je jistým ohlasem slavných výtvarných děl, jedná se o oddíl pojmenovaný V Louvru, dále drobné improvizace v cyklu Bleší trh. Dalším oddílem je Paris - Lyon - Méditerranée, jenž konfrontuje téma živelné síly moře a téma mrtvého světa nepřátelského k životu. V oddílu pojmenovaném Akvárium si můžeme povšimnout obraznosti asociací, jež se neodmyslitelně váží k bizarním tvarům ryb pohybujících se v monackém mořském akváriu. V básních v cyklu pojmenovaném V italském vlaku si můžeme povšimnout prolínání protifašistické politické lyriky s lyrikou impresí a nálad.

Můj dojem ze sbírky byl velice pozitivní. Líbila se mi. Zavzpomínala jsem si při její četbě na dětská léta, kdy jsme se na základní škole učili dojemná slova právě básně Sbohem a šáteček. Interpretace básní je vcelku snadná a jsou takové ze života. Opravdu jsou v nich znát pocity a zážitky samotného autora. Sbírce dávám krásných 100 %. Četbu doporučuji všem, kteří milují poezii, určitě si sbírku oblíbí a patřičně užijí.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1966, 1. vydání originálu: 1934 ...více
Počet stran:         205
Nakladatelství:    Československý spisovatel
Edice:                  Malá edice poezie
Ilustrace/foto:      Vladimír Tesař
Autor obálky:      Zdenek Seydl
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
Náklad:               44 000 ks
ISBN:                 22-014-66, 22-015-66

pátek

Konstantin Biebl - Zlom

27/30

Konstantin Biebl

Zlom

Zlom
Obálka
Jste milovníky poezie a rádi přemýšlíte o různých metaforách? Odhalujete rádi význam jednotlivých básní? Pokud tomu tak je, tak tato sbírka je určena právě pro vás.

Jedná se o sbírku ryze lyrických veršů. Najít zde můžeme ale i fragmenty dvou lyricko-epických básní s názvem Továrna a Zlom. Podle poslední je celá sbírka pojmenována. Ve sbírce si můžeme povšimnout autorovy snahy oživit všední život, objevuje se však i touha po proměně válkou zpustošeného světa ve svět blízký, jenž bude naplněn láskou a lidskostí.

V díle se vyjímají nejrůznější obrazná vyjádření, jež je nutno při interpretaci odhalit. Metafory jsou voleny v duchu primitivismu, ve čtenáři občas mohou vyvolat naivní dětskou představivost. V básních je vždy zachycen kratičký příběh, jenž je zakončen humornou pointou, tudíž se můžou básně jevit coby anekdotické, dají se tedy označit za grotesky.

V krátkých básních, jež se nacházejí na počátku sbírky se objevuje spousta personifikací. Ty utvářejí specifickou básnickou obraznost. Podíváme-li se na rytmus jednotlivých básní, můžeme tvrdit, že jsou rytmicky neuhlazené. Rým je ve většině případů gramatický.

V lyricko-epické básni Továrna sledujeme sociální problematiku. Báseň tedy tvoří jistý příběh, v němž se vyskytuje motiv nenaplněné lásky. Povšimnout si v této básni můžeme využití romantizujících a symbolizujících rysů. Ve Zlomu můžeme pozorovat náznakové pohledy do nitra mladého člověka, jenž se odhodlává bojovat a hledá v sobě sílu k boji. Revoluce je vyobrazena abstraktností, neurčitostí a hojným použitím náznaků.

Vše, co je zachyceno na řádcích výše, vystihuje první podobu sbírky vydanou v roce 1925. Autor sbírku později přepracoval, některé básně přejmenoval a dalo by se říci, že i přepracoval.

Tato sbírka se mi líbila. Bylo skvělé, že ve verších byl zachycen příběh a trošku mi to připomnělo Máj, tedy aspoň u Továrny tomu tak bylo. Takže pokud se vám líbil Máj, tato sbírka vás jistě také uchvátí. Mohu vám ji vřele doporučit. Za mě opět krásných 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1925, 1. vydání originálu: 1925
Počet stran:         59
Nakladatelství:    Erna Janská
Edice:                  Hyperion

úterý

Karel Toman - Měsíce (minirecenze)

                  26/30

                  Měsíce

Karel Toman

Vzpomínáte si na to, jak jste se učili měsíce, když jste byli malí? Já si na to vzpomínám dost dobře a ráda bych vám představila kraťoučkou sbírku básní od Karla Tomana, jež ve mně tyto vzpomínky opět probudila. Možná tomu bude stejně i u vás, pokud se do četby pustíte.

V knížce je pouhých 12 básní. Každá je věnovaná jednomu z měsíců v roce. Jednotlivé měsíce jsou představovány některými situacemi, jež daný měsíc vystihují. Můžeme si povšimnout oslavy domova, společenství lidí, tradic a života. Často zde můžeme objevit metafory, jež velice snadno odhalíme a dají se i jednoduše interpretovat, protože je známe z běžného života.

Básně vás zaujmou svou délkou. Každá má 3 strofy, jež obsahují 4 verše. Autor si pohrává s volným veršem, ale i přesto se dílo čte velice dobře. Toto byla moje nejrychleji přečtená publikace. Celé dílo se nachází na krásných 30 stranách a čtení vám tudíž nezabere příliš mnoho času. Věřím tomu, že by se vám tato sbírka mohla líbit a třeba si u ní také zavzpomínáte tak, jako tomu bylo v mém případě.

Básnickou sbírku hodnotím velice pozitivně. Zaujala mě tím, jak si autor pohrál se slovy, jež do ní zvolil.Vše se čte téměř samo. Tomuto skvostnému dílu dávám krásných 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                Poezie
Rok vydání:     1918, 1. vydání originálu: 1918
Vazba knihy:    vázaná

František Halas - Sepie

25/30

Sepie

František Halas

SepieJste milovníky poezie a rádi při její četbě relaxujete? Mohu vám vřele doporučit právě tuto sbírku. Užijete si vybroušeného českého jazyka uspořádaného mnohdy do vázaného verše, ale občas se objeví i verš volný.

Tato básnická sbírka se pyšní tím, že je autorovou prvotinou. Převážně zde můžeme najít nejrůznější reflexe. Ve sbírce můžeme objevit prvky skepse, životní pasivity a hořkosti. Často se zde objevuje slovo smrt.

Jistě se ptáte, na které básně se v této sbírce Františka Halase můžete těšit. Na 65 stranách najdete 33 básní a jako bonus je přidáno tzv. LYRICKÉ SMETÍ. Úvodní básní se stala Sepie, jež dala jméno celé sbírce. Za ní následují básně Listopad, Moudrost, Arara, Jaro, Nechci jaro, ale i spousta dalších. Dovolila jsem si vyjmenovat jen zlomek z nich, a to právě ty, jež se mi líbily.

V jednotlivých básních můžeme najít paralely s obyčejným lidským životem, ale také útrapy světové války. Objevují se metafory označující válku a krev, jež v ní byla prolita. Autor sbírky válku zavrhuje a z jednotlivých básní čiší odpor vůči této historické epoše, jež zasáhla životy obyčejných lidí. Zaznamenat můžeme obraznost poetismu, ale i básnickou hravost. Kromě již zmíněných metafor jsou zde použity také oxymorony, paradoxy a kontrasty.

Na sbírce mě nejvíce zaujala její útlost a zároveň i grafická úprava básní.Obálka je zajímavá, dalo by se o ní říci, že je téměř celá narýsovaná, nebo aspoň tak na mě působí. Vyobrazena je Sépie, na níž pohlížíme shora. Celý výjev je vykreslen v černé barvě.

Kniha se mi moc líbila a oblíbila jsem si ji. Myslím si, že se k ní v budoucnu ráda vrátím. Hodnotím ji 100 %, jež si toto dílo plně zaslouží.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        1948, 1. vydání originálu: 1927
Počet stran          65
Nakladatelství:    František Borový
Autor obálky:      Jan Smetana
Náklad:                3 300 ks

sobota

Česká klasická literatura 2

3)/10
Modrý a rudý
Fráňa Šrámek

Modrý a rudýMáte rádi českou klasickou literaturu? Milujete básničky, které v sobě mají určitou část příběhu? Pokud jste si odpověděli na obě otázky ano, tato kniha je určena právě pro vás.

O této knížce jsem věděla už hodně dlouho, ale jelikož mě některé sbírky poezie po přečtení od tohoto literárního druhu odradily, měla jsem na začátku semestru velký problém. Bála jsem se toho, že už se v poezii nenajdu a že mě nic nezaujme. Poté však ale přišla malá výzva, nejen ze strany školy, ale i od Danušky, jedné z mých věrných čtenářek. Dnes jsem se odhodlala tuto výzvu splnit a musím říci, že jsem velice mile překvapena. Díky této sbírce jsem v sobě našla odhodlání pustit se více do četby poezie.

Teď už ke sbírce samotné. Je v ní obsaženo 18 básní, tyto básně však od sebe jen tak nerozeznáte, protože nemají nadpis. Tento fakt umožňuje autorovi napojit na sebe jednotlivé básně a napsat ucelený ,,příběh“, který je ukryt na pozadí všech básní. Někdy se však můžete setkat s výtiskem, kde nadpisy jsou, věřte však tomu, že se nejedná o nadpisy jako takové. Jsou totiž utvořeny uměle z textu prvního verše.

V textu si můžeme povšimnout jistých symbolů, které si každý čtenář může vyložit po svém. Básně jsou nenásilné a moc pěkně se čtou, občas jsem měla pocit, že mají až písňový rytmus. I když nevím, zda bych si chtěla podobný text zpívat, působil na mě vcelku smutně. Přeci jen válka není nic hezkého a pokud si dílo interpretujete tak, jak jsem to učinila já, válku v tom jistě najdete. Autor však pod symbolem války myslí například boj v sobě sama, nebo boj proti společnosti. Šrámek toto dílo psal v období anarchobohémy a je to na díle dosti znát. Pokud budeme chtít interpretovat barvy, které se vyskytují v názvu, odvodíme si je snadno. Modrá zde zastupuje barvu rakouské uniformy a rudá označuje vzpouru, popř. anarchii. Název knihy tedy není nikterak náhodný, ale vystihuje přesně to, co ve sbírce čtenář objeví. Na 36 stranách se vyskytuje krásný rytmický, čtivý a snadno vstřebatelný text, který vás bude bavit a trošku si zapřemýšlíte při interpretaci nad tím, co autor daným spojením myslel, nad čím při psaní přemýšlel a napadne vás jistě i spousta dalších podnětů, které si budete při četbě promýšlet.

Přiznávám se, že se mi sbírka líbila. Byl to pro mě nevšední čtenářský zážitek, přeci jen prózu čte člověk téměř pořád, odborné knihy čte ke studiu či k samostudiu, ale je velice málo čtenářů, kteří si do své četby zařadí i poezii a já jsem hrdá na to, že teď konečně mohu říci, že se mezi ně řadím také.

Moje subjektivní hodnocení této knihy je 100 %, protože si to tato klasika zaslouží. Nejen za to, že je skvostně napsaná, ale i za to, že dokázala přeměnit můj původní názor na poezii.

Bibliografické údaje:
Žánr:                   Poezie - Poezie
Rok vydání:        1911, 1. vydání originálu: 1906
Počet stran:        36
Nakladatelství:    Mladé proudy