Blog o knihách, jenž je určen nejen pro knihomoly...

středa

Výchova bez trestů? Je to možné?

Výchova bez trestů
Václav Mertin
Výchova bez trestůV jednom z mých předchozích článků s nadpisem Odměna vs. trest, jste se mohli seznámit s knihou zabývající se problematikou výchovy. Toto je kniha, o které jsem si myslela, že mi doplní obrázek z knihy, o které se zmiňuji výše. Zda moje očekávání splnila, nebo ne se dočtete níže.

O knize: Kniha je určena pro rodiče, vychovatele, učitele a studenty pedagogiky. Její náplní je přivést vychovávajícího na chuť výchově bez trestů. Kniha je rozděleno do 5 částí a každá se zabývá určitou etapou výchovy. Jednotlivé kapitoly jsou monotematické a jsou rozděleny do podkapitol. Když si čtenář pročte obsah, zjistí, že se autor přidržuje zásad výchovy bez trestů do poslední stránky. S autorem jsem hodně sympatizovala do doby, než jsem se pročetla ke kapitole Řešení běžných výchovných problémů – ta mě trošku zklamala.

Co se mi na knize líbilo? Jelikož jsem sama zastáncem výchovy bez tělesných trestů, tak mě kniha zaujala už svým názvem. Když jsem ji otevřela, zjistila jsem, že je psána celkem velkými písmeny. Musím poznamenat, že se mi četla velice dobře. Teorie a názory autora jsou podloženy velice zajímavými příklady, které vám ukáží tu správnou cestu. Pokud se již s nějakým problémem ve výchově setkáte a jste-li člověk,  který nerad trestá a spíše se svou ratolestí vychází po dobrém, mohu vám tuto knihu vřele doporučit.

Co se mi na knize nelíbilo? Musím říci, že i když knihu celkem vyzdvihuji, měla jednu věc, která se mi nelíbila. Přišlo mi, že se autor opakuje a občas nevědomky vyvrátí to, co v předchozí tezi podpořil. Ale jak jsem řekla výše, je jen na samotném čtenáři, jak si dané teze vyloží a co si z knihy odnese. Další důvod, proč snížím hodnocení je to, že se mi špatně četl konec knihy. Příčinou dle mého názoru bylo již zmíněné opakování a umělé protahování knihy.

Moje hodnocení: Knize tentokrát dám 80 %.

Bibliografické údaje:
Žánr:                      Naučná literatura - Rodina
Rok vydání:           2013
Počet stran:            124
Nakladatelství: Wolters Kluwer ČR
Vazba knihy:         brožovaná
ISBN:                    978-80-7478-028-8

pátek

Odměna vs. trest

Po dobrém, nebo po zlém?

Zdeněk Matějček

Po dobrém, nebo po zlém?Máte problém s výchovou svých dětí, nebo se chcete něco dozvědět o možnostech výchovy pomocí odměn a trestů? Kdy je vhodné odměňovat a v jakém případě naopak trestat? Kniha Zdeňka Matějčka [1] vám jednotlivé způsoby a postupy přiblíží a zodpoví otázky, které si v běžném životě kladete dnes a denně.

Tato publikace vyšla již v několika vydáních u nakladatelství Portál. Recenze se týká 5. vydání z roku 2000.

V případě tohoto díla se jedná o odbornou literaturu. Velmi těžko v ní budeme hledat souvislý děj. I když občas se zde nějaká dějová linka najde. Autor se snaží čtenáři své teorie podložit příběhy. Historky se jistě dotknou srdce každého rodiče, vychovatele, ale i zájemce o studium dětské psychologie. Donutí nás, abychom se nad svými výchovnými metodami zamysleli. Může nám však též pomoci odhalit chyby, které v rámci procesu výchovy dítěte děláme. Navrhuje možnosti předcházení, popř. řešení těchto chyb.

Kniha se velice dobře čte. Není nijak obsáhlá, má pouhých 109 stran textu. Text je rozčleněn do přehledných kapitol, které na sebe plynule navazují. Možná si řeknete, že v případě odborné literatury musí jít nutně o text plný suché teorie, která vám nic neřekne. Nicméně tady tomu tak není. Příběhy jsou snadno interpretovatelné na životní situace čtenářů různých věkových kategorií, své si zde najde pubescent, stejně jako jeho rodič, popř. prarodič. Při četbě můžete snadno odhalit své výchovné silné a slabé stránky. Zjistíte, čemu se příště vyvarovat a naopak k jakým prostředkům se přiklonit. Po přečtení si snadno odpovíte na otázku, zda s dítětem jednat „po dobrém, nebo po zlém“.

Občas se vám může stát, že v knize najdete nějaký ten přepis, popř. chybu, které trošku pozměňují myšlenku autora. Není to však v takové míře, že by se text nedal číst a interpretovat.


O autorovi: Profesor Zdeněk Matějček byl významný dětský psycholog. Ve svém profesním životě se zabýval hlavně výchovou a vývojem dětí v ústavech (tam, kde děti zažívají strádání). Na svém účtě má množství publikací zabývajících se právě tématikou výchovy. Příkladem mohou být knihy Psychická deprivace v dětství, Co, kdy a jak ve výchově dětí, Co děti nejvíc potřebují a Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. [2]

[1] MATĚJČEK, Zdeněk. Po dobrém, nebo po zlém?. 5. vyd. Praha: Portál, 2000, 109 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7178-486-9.
[2] [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/autori/zdenek-matejcek-5268

čtvrtek

Žij, než zemřeš

Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Jsou světla, která nevidímePatříte mezi příznivce historické čtení, kterým nevadí příběh opepřený troškou fikce? Pokud jste na položenou otázku odpověděli ano, tak je kniha autora Anthonyho Doerra s názvem Jsou světla, která nevidíme od nakladatelství MOBA určena právě vám.

O knize: Kniha vyšla v září roku 2015 v nakladatelství MOBA. Na 536 stranách se před vámi odvíjí příběh, který byl v dubnu letošního roku oceněn Pulitzerovou cenou.

Stručně k ději: Příběh je vyprávěn z pohledu hlavních hrdinů (Marie-Laure a Werner). Před oba hrdiny jsou postaveny životní zkoušky, které musejí zvládnout. Mají kolem sebe přátele, kteří se jim v jejich překonávání snaží pomoci. Válka je však velkým klackem pod nohami. Co myslíte? Jaké zkoušky před ně život postavil? Zvládnou je překonat? Přežijí válku? Uchrání to, co jim bylo svěřeno? Odpovědi na své otázky najdete právě v této knize.

Co se mi na knize líbilo? Při prvním pohledu každého čtenáře pravděpodobně zaujme obálka. Působí uklidňujícím dojmem. A ten punc Pulitzerovy ceny slibující skvělé čtení… Když knihu otevřete, překvapí vás délka kapitol, jsou tak krátké a psané velkými písmenky. Zdatnější čtenář knihu přečte během chvilky. Příběh se před vámi odvíjí ve dvou liniích, jedna je věnována dívce a druhá chlapci. Linie se vzájemně prolínají, ale čtenáři to vůbec nevadí.
Text je snadno stravitelný. Může si ho přečíst každý. Milovníci napínavého čtení nebudou ochuzeni, protože se v knize setkají s místy, ve kterých autor graduje napětí. Věty v těchto pasážích jsou krátké, někdy až holé a nutí vás číst dál a dál, dokud se nedozvíte, jak to dopadne.

Co se mi na knize nelíbilo? Jak jsem psala již více, kniha má 536 stran, ale myslím si, že by klidně mohla být o pár stránek kratší. Přišlo mi, že konec byl šitý horkou jehlou a některé pasáže by mohly být klidně vypuštěny. U některých kapitol jsem nepochopila důvod, proč v textu vůbec jsou. Zdálo se mi, že se jejich obsah vůbec nevztahoval k náplni knihy.
Co mě však mrzí asi nejvíce, je to, že jsem za celých 500 stránek nepřišla na odpověď, proč dílo dostalo jméno, jaké dostalo a spíše jsem si odnesla ještě další otázky. V brzké době si naplánuji re-reading a třeba odpovědi na své otázky najdu.

Celkové hodnocení: Kniha se mi líbila, ale jelikož měla pár chybek a odnesla jsem si z ní více otázek než odpovědí, dám jí 90 %.

O autorovi: Anthony Doerr se narodil v roce 1973 v americkém Novelty v Ohiu. Napsal několik povídek, první sbírka povídek mu vyšla v roce 2002. V roce 2015 dostal za své dílo Jsou světla, která nevidíme Pulitzerovu cenu pro beletrii. (zdroj: http://www.databazeknih.cz/autori/anthony-doerr-79210)

Pokud vás moje recenze zaujala, můžete si knihu zakoupit zde. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA.

Bibliografické údaje:
Originální název: All the Light We Cannot See
Žánr:               Literatura světová - Romány
Rok vydání:        2015, 1. vydání originálu: 2014
Počet stran:         536
Nakladatelství:      MOBA (Moravská bastei)
Překlad:             Jakub Kalina
Autor obálky:       Karol Lament
Vazba knihy:        vázaná s přebalem
ISBN:               978-80-243-6760-6

pátek

Život na vlásku

Císař táhne do války
Jan Bauer
Císař táhne do válkyKniha Císař táhne do války je další z recenzních výtisků, které mi svěřilo nakladatelství MOBA k posouzení. Tuto knihu jsem si vybrala, protože mě velice zajímalo, jak budu pohlížet na dílo dalšího historika. Zkoumala jsem, způsob tvorby Jana Bauera a Vlastimila Vondrušky (recenzovala jsem před 2 měsíci knihu Zločin na Bezdězu). Musím říci, že jsou dobrými autory, kteří umí popsat českou historii tak, aby byla stravitelná i pro laickou veřejnost. V mém žebříčku však stále vévodí pan Vondruška, více se o důvodu, proč tomu tak je, dozvíte níže.
 
K ději knihy: Kniha je již 7. dílem série o tajném agentovi ve službách císaře Karla IV. a zároveň papeže Urbana V., dle konečné kapitoly asi i poslední. Hlavním hrdinou knihy je dominikánský mnich Pavel, který se snaží zabránit smrti papeže i císaře. Spousta lidí mu pod nohy hází klacky a jeho úkolem je tyto klacky překročit a pokud možno včas splnit oba úkoly. Dokáže to? Obejde se to bez potíží? Jak bude probíhat jeho cesta? O tom se více dočtete právě v této knize.
 
Co se mi na knize líbilo? Kniha je psána stravitelným způsobem tak, aby si ji mohl přečíst kdokoliv. Autor se snaží přiblížit osobnosti, které byly současníky Karla IV. Velice dobře jsou zde vykresleny jejich charaktery a postavy přímo. Kniha je psána velice čtivým způsobem, a proto bych si troufla tvrdit, že ji zdatný čtenář zvládne zhltnout za jedno odpoledne. Zápletka není nijak spletitá a tudíž se čtenář nemusí soustředit na mnoho dalších věcí kolem. Každá kapitola je vyprávěna jako pokračování kapitoly předchozí. Jen v pár případech se stalo, že se příběh přesouvá někam jinam. Toto je ale provedeno tak mistrně, že to čtenář téměř ani nepostřehne. Velice oceňuji to, že je v knize postižena i historická událost, kdy získal Karel IV. pro země Koruny české Braniborsko. Ač tomu bylo historicky trošku jinak, ale to už tak bývá. Do knihy musí být zakomponováno trochu fikce, aby se kniha mohla stát beletrií.
 
Co se mi na knize nelíbilo? Jedním z hlavních důvodů, proč pan Bauer skončil na mém pomyslném žebříčku spisovatelů historických románů na druhém místě, je ten, že se v textu objevilo mnoho chyb a přepisů, což příběh z mého pohledu hodně degradovalo. Pokud čtenář čte hodně pozorně, tak si těchto prohřešků povšimne velmi rychle.
 
Dále mě mrzelo, že se v díle objevuje spousta hanlivých slov týkajících se nevěstek atd., sice ta doba byla taková, ale myslím si, že takovéto prostředky do tohoto typu literatury moc nepatří. Asi se mnou bude hodně z vás polemizovat a nesouhlasit, ale je to pouze můj subjektivní názor.
 
A poslední věcí, která mi na příběhu vadila, byl fakt, že autor asi nevěděl, jak už se postavy mnicha zbavit (případně sérii zakončit), tak to prostě udělal tak, jak to udělal. Tento fakt pak může na čtenáře působit dojmem, že Karel IV. byl v konečné fázi negativní bytostí našich dějin (mluvím o způsobu, jak se k Pavlovi na konci knihy zachoval). To, jak se to vyřeší v předposlední kapitole textu, je podle mého chabá náplast na dojem, který je u čtenáře v předchozích pár kapitolách vyvolán.
 
O autorovi: Jan Bauer se narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě a je významným českým novinářem a spisovatelem. Na svém kontě má už více než 140 titulů. Za svou tvorbu již získal některá ocenění, příkladem může být cena Karla Hynka Máchy, kterou obdržel v roce 1995. (zdroje: data narození a další údaje zde)
 
Moje hodnocení: 85 %
 
Bibliografické údaje:
Série:                    V tajných službách Otce vlasti (7.)
Žánr:                     Literatura česká - Romány historické
Rok vydání:          2015, 1. vydání originálu: 2015
Počet stran:           224
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:         vázaná
ISBN:                    978-80-243-6753-8

Pokud Vás moje recenze zaujala, můžete si knihu pořídit zde.

















úterý

V soudní síni je často pekelné teplo…

Ignát Herrmann
Ze soudní síně
Ze soudní síněTuto knihu jsem vzala do ruky v rámci povinné četby ke studiu na vysoké škole. Do zkoušek jsem však knihu nestihla dočíst, protože čtení ubíralo jiným směrem. Tudíž se tato kniha dostala na můj seznam přání, které jsem si včerejším dnem splnila a povídky dočetla. Níže se dočtete o mých pocitech, které jsem z četby měla.

K ději knihy: Kniha je složena z 54 povídek z prostředí soudní síně. Jednotlivé povídky jsou vybrány z Národních listů, v nichž autor své příběhy publikoval od roku 1885 do jara 1893.  Jsou řazeny tak, aby se zároveň doplňovaly a dvakrát za sebou se neopakovala jedna zápletka. Každá z povídek je velice zajímavá a svým způsobem kuriózní. Najdete zde loupeže, vraždy a další kriminální zápletky. Můžete zde porovnávat soudnictví v současnosti a dříve. Velice mě zarazila výše tehdejších trestů a když jsem to srovnala s dnešními tresty a morálkou… Více se k tomu vyjadřovat ani nemusím, to si můžete domyslet sami. Prostřednictvím knihy se o tom můžete přesvědčit, popřípadě vyvrátit mé domněnky, sami.

Co se mi na knize líbilo? První, co musím vypíchnout je to, že povídky jsou krátké a obsahují jen nutné údaje o procesech, jichž se bezprostředně týkají. Autor do každého příběhu vkládá zajímavé jazykové prostředky, kterými příběh oživuje. Originalitou slov zabraňuje jejich opakování. V knize se můžeme setkat ještě s přechodníky a dalšími prvky (např. slovní zásobou) historické češtiny. Není toho mnoho a netvoří to žádnou překážku pro dnešního čtenáře. Mohu tvrdit, že se jedná o velice čtivou záležitost české klasiky.

Co se mi na knize nelíbilo? Je to zajímavé, ale v tomto případě nemám knize co vytknout. Líbila se mi a dobře se mi četla. Po pravopisné stránce byla naprosto v pořádku. Dějové linie na sebe krásně navazovaly. A vše to do sebe krásně zapadalo.

Konečné hodnocení knihy: 95 %

Doporučení: Knihu bych určitě vřele doporučila všem, kteří mají rádi klasiku, ale také těm, které čeká maturita a další podobné ,,radovánky”.  Skvěle se čte.

Bibliografické údaje:
Žánr:                        Literatura česká - Povídky
Rok vydání:             1984, 1. vydání originálu: 1984
Počet stran:              264
Nakladatelství: Československý spisovatel
Edice:                      Slunovrat - malá řada
Ilustrace/foto:          Jan Kudláček
Vazba knihy:           vázaná s přebalem
Náklad:                   36 000 ks
ISBN:                     22-086-84

Dětství? Ne utrpení…

Virginia Andrewsová
Květy z půdy
Květy z půdy
Přebal 1
Konečně se mohu i v tomto měsíci přihlásit s dalším článkem ze světa literatury. Tentokrát jsem četla na přání dvou kamarádek Radky a Lídy. Musím holkám tímto velice poděkovat za doporučení, protože se silným příběhem trefily přímo do černého. Dílo ve mně vyvolalo silné negativní emoce. Kniha vám odpoví na otázku: Co všechno mohou zavinit a zničit peníze?

K ději knihy: Kniha své čtenáře na počátku vtáhne do života idylické šestičlenné rodiny, která si užívá života v bohatství a přepychu. Celý příběh je vyprávěn z pohledu dívky Cathy, která má ještě další 3 sourozence. Nic netrvá věčně, a proto jednoho dne musí tento luxus opustit. Matka se přesouvá do ještě většího luxusu a děti strádají. Oprostí se od toho? Budou umět odpustit za všechny křivdy a utrpení, které prožily? Pokud chcete najít odpovědi na své otázky, které ve vás možná tato recenze vyvolá, knihu si přečtěte. Stojí to za to, i když chvilkami budete mít co dělat, abyste neuronili slzu.

Co se mi na knize líbilo? Tentokrát budu mít s odpovědí na tuto otázku asi celkem problémy. Ne snad proto, že by se mi kniha nelíbila, ale naopak. Přečetla jsem ji již před dvěma dny a stále přemýšlela o tom, co napíši pod své obvyklé otázky, které mi v předchozích případech nedělalo problém zodpovědět. Tato kniha je úplně jiným případem. Tak tedy zpět k odpovědi:

Květy z půdy
Přebal 2
První, co vás na knize upoutá je její obálka. Když se dostatečně pokocháte a otevřete ji, rázem se ocitnete v prostředí domova americké rodinné idyly. Zamilovala jsem se do toho domu a do všech hrdinů. To vypovídá o skvělém autorčině umění popisu. Když jsem se dostala k osudovému zlomu děje, uronila jsem slzu. Ukazuje se, že autorka uměla nejen skvěle popisovat, ale i pořádně vytvořit psychologii díla. Čtenář pak cítí každý úder, zlé slovo apod. Velké plus pak příběhu dodává dokonalý výběr prostředí a doby, do nichž je děj zasazen. Dále musím vyzdvihnout volbu jazykových prostředků, které se v ní vyskytují.

Co se mi na knize nelíbilo? V této knize je jediným problémem asi nedostatek korektur. Našla jsem v ní celkem hodně překlepů, ale i pravopisných chyb. Jak jsem již psala dříve, za tento fakt nemohu vinit autorku a tudíž nebudu snižovat hodnocení knihy. Jsou to malichernosti, kterých si většinou běžný čtenář nevšímá, ale když se knihou zabíráte blíže, musíte ji hodnotit ze všech směrů.

Konečné hodnocení knihy: 100 %

Doporučení: Ráda bych doporučila knihu všem, kteří mají rádi knihy inspirované skutečností. Jedná se o silný příběh, který ve čtenáři zanechá hluboké stopy a ponaučení.

Bibliografické údaje:
Série:                     Květy z půdy (1.)
Orig. název:           Flowers in the Attic
Žánr:                      Literatura světová - Romány pro ženy
Rok vydání:           1993, 1. vydání originálu: 1979
Počet stran:            333
Nakladatelství:       Ikar
Překlad:                  Jana Pacnerová
Autor obálky:         Viera Fabianová
Vazba knihy:          vázaná s přebalem
ISBN:                 80-7202-237-7

sobota

Partie na šachovnici… smrt nevinného

Arnaldur Indridason
Duel
DuelJe to tu, další kniha od nakladatelství MOBA. Tentokrát jsem sáhla po severské krimi. Z tohoto soudku se jedná o mou prvotinu, kterou jsem si přečetla. Můj názor na ni si přečtete níže.

Děj knihy: Kniha se odehrává v prostředí islandského Reykjavíku v době, kdy se má sehrát šachový duel mezi mistrem světa Rusem Spasskim a americkým vyzyvatelem Fischerem.

Kniha začíná vraždou 17letého hocha v místním kině. Mladík je fanda filmů a každý film si nahrává na kazeťák, toto se mu nakonec stane osudným. Proč? Co se stalo? Z jakého důvodu? Bylo nutností, aby zemřel? To vše a ještě mnohem více se dozvíte v této knížce.

Co se mi na knize líbilo: Musím přiznat, že se mi velice líbí způsob, kterým autor děj vypráví. Je to živé, čtivé a celkově každé slovo do děje každé kapitoly krásně zapadá. Autor umí krásně popsat jak politickou situaci nejen vládnoucí na Islandu, ale i v ostatních zemích. Jeho popisy přírody jsou také velice pěkné a čtenář si může krásně představit, co kde stojí apod. Velice bych ocenila i to, že si překladatel nepohrával s islandskými názvy měst a jmény lidí. I když věřím tomu, že to muselo být velice těžké na sazbu knihy. Přeci jen se tam občas setkáte s písmenky, která jsou nám Čechům neznámá.

Co se mi na knize nelíbilo: Rušivým dojmem na čtenáře může působit počet dějových linií. Můžete zde najít rovnou tři a tyto linie se různě prolínají a liší se svou délkou. Občas se zde vyskytla kapitola s povídáním o dětství detektiva, kterou čtenář nemůže v prvotní části pochopit. Tyto kapitoly se však nakonec vysvětlí, jak? O tom si přečtěte sami.

Dalším faktorem, který znesnadňoval moje čtení bylo časté vynechání slov. Musela jsem si občas domyslet, co tím mělo být řečeno. Toto však nemohu brát jako chybu autora, přeci jen originál je originál. Jak všichni víme, překlad může občas knize pomoci, ale dost často jí naopak ublíží.

Komu bych knihu doporučila? Knihu bych doporučila všem milovníkům kriminálních příběhů, kteří mají rádi realistické vyprávění.

Pár slov o autorovi:
Arnaldur Indridason je Islanďanem žijícím v Reykjavíku, do jehož prostředí vkládá děj svých knih. Narodil se v roce 1961. Jeho knihy jsou vysoce ceněny a jsou v současnosti překládány do 36 jazyků. Více si o něm můžete přečíst zde.

Moje konečné hodnocení:
Kniha se mi líbila, ale kvůli malým chybkám ji hodnotím 95 %. Pokud Vás moje recenze zaujala a budete si knihu chtít pořídit, můžete tak učinit zde.

Bibliografické údaje:
Série:                     Erlendur (12.)
Orig. název:           Einvígið
Žánr:                      Literatura světová - Detektivky
Rok vydání:           2015, 1. vydání originálu: 2011
Počet stran:            310
Nakladatelství:      MOBA (Moravská bastei)
Překlad:                 František Ryčl
Vazba knihy:         vázaná
ISBN:                    978-80-243-6716-3

Poděkování:
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA.

úterý

Minulost Tě dostihne...

Stanislav Češka
Smrt z minulosti
Smrt z minulostiJe to tu. Dnes jsem dočetla další recenzní knihu od nakladatelství MOBA. Tentokrát jsem si vybrala detektivní příběh z nedávné minulosti. Kniha mě zaujala obálkou, ale zároveň i názvem. Pochází z edice Původní česká detektivka. Z této edice jsem již pár knih přečetla a byla jsem velice spokojená.

K ději knihy:
Knihu vypráví detektiv Stanislav Berka, který byl kdysi  šéfem jihomoravské krajské mordparty. Celý příběh začíná tím, že je objevena zajímavě nainstalovaná mrtvola. Tímto momentem začíná pátrání a Berkova spolupráce s jeho bývalými kolegy (je už v důchodu). Dlouho není možné odhalit žádné stopy, až si vzpomenou na dávný případ. Jak byl tento případ spojen s případem ze současnosti? Co bylo dál? O tom si přečtete v této napínavé a velice zajímavé knize.

Co se mi na knize líbilo?
Velice mě zaujaly vysvětlivky, při čtení se člověk dozví něco nového a je vtažen do děje. Velice se mi líbilo i prolnutí minulosti a současnost. Někoho by to mohlo rušit, ale ta historická vsuvka je tam podle mého nutností. Bez toho by případ pravděpodobně nemohl být vyřešen. Před autorem smekám, protože mě většinou tento fakt ruší, ale tentokrát mě to nerušilo a dost mě to bavilo. Jeho vyprávění je naprosto luxusní.

Co musím vyzdvihnout ze všeho nejvíce, je fakt, že autor přibližuje čtenáři i brněnské nářečí, které vložil do úst jedné postavě. Pro studenta českého jazyka je to pohlazení po duši.

Co se mi na knize nelíbilo?
Ač mě to mrzí, tak musím říci, že mě štvalo množství přepisů a chyb. Ale to je naštěstí vše z mých výtek.

O autorovi:
Stanislav Češka se narodil v Brně roku 1955. Napsal dvě série pohádek a v současnosti pracuje na detektivkách, které vydává u nakladatelství MOBA v Brně. Další informace o osobě autora můžete najít zde.

Celkové hodnocení:
Moje celkové hodnocení této knihy bude dnes 99 %. Vřele ji doporučuji všem, kteří si rádi přečtou zajímavou detektivku.

Bibliografické údaje:
Série:                      Detektiv Berka (7.)
Žánr:                       Literatura česká - Detektivky
Rok vydání:            2015, 1. vydání originálu: 2015
Počet stran:             280
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Autor obálky:         Marcel Bursák
Vazba knihy:          vázaná
ISBN:                     978-80-243-6727-9

Velké díky patří za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství MOBA.
Knihu si můžete pořídit zde.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Názory dalších čtenářů
Moje maminka - Kniha se jí moc nelíbila. Rozčilovalo jí to, že vraždy byly upozaděny a v první řadě se ukazovalo hlavně prostředí STB a SNB. Dalším aspektem, který ji rušil, byla prudkost děje. Dlouho nevěděla, jak se věci mají a najednou bylo vše vyřešeno. Část o vraždách ze současnosti byla kratší než rozbor vraždy, která se odehrála v minulosti. Mamce dále vadilo i to, že v průběhu celého děje je popisováno, co detektivové dělali, takže to na ní působilo, že vyšetřovatelé jen kouří a pijí a nic jiného nedělají. 

neděle

Cesta do říše pohádek

Flavia Bujor
Kameny osudu
Kameny osuduTak a je tu další kniha na přání. Tentokrát jsem se rozhodla splnit přání Lucky, kterou jsem poznala celkem nedávno. Knihu mi nabídla do mého seznamu knih na přání, za což jsem byla ráda. Když jsem knihu otevřela, tak jsem si říkala, co to bude zač a měla jsem k ní rozporuplný postoj. Nakonec jsem byla ráda, že jsem si ji přečetla. Více se dočtete níže.

Děj knihy: Kniha pojednává o třech dívkách, které mají pomocí kouzelných kamenů zajistit ochranu a vítězství dobra nad zlem. Do cesty se jim dostávají různá stvoření, která jim hází v jejich cestě kameny pod nohy a snaží se jejich cíl zhatit. Na cestě za cílem se setkávají s různými lidmi a tajemnými postavami, které se jim snaží pomoci a nestvůry zahnat. Dojdou až ke svému cíli a vyhraje dobro bitvu nad zlem? To vše se můžete dočíst v této knížce.

Co se mi na knize líbilo? Kniha má celkem svižný děj, který je vyprávěn ze tří pohledů. Jeden pohled patří dívkám, jeden patří hochovi, který má vést vojsko dobra a třetí patří dívce, která leží v Paříži v nemocnici. Velice musím ocenit to, jak čtrnáctiletá autorka bojovala s prolínáním dějových linií, i když se jí to v případě pacientky v Paříži moc nevedlo. To je však jen malá chybička a s ohledem na věk autorky se dá vzít v potaz. Dále se mi líbilo to, že ač je kniha inspirována Nekonečným příběhem, Panem prstenů a dalšími fantasy knihami, je svým způsobem originální a neotřelá. Velice dobře se mi četla. Kniha vás přenese svým dějem ze světa lidí do světa pohádek a fantazie. Musím velice ocenit vyjadřování autorky, které by se dalo velice dobře srovnávat s vyjadřováním dospělých autorů. Jazykové prostředky, které byly použity pro líčení, byly velice propracované a jak jsem již zmínila dříve, kam se na ně hrabou někteří dospělí autoři.

Co se mi na knize nelíbilo? Jak jsem již výše zmínila. Došlo k malému neporozumění a nesrovnalostem v dějových liniích. Dívky a chlapec se skvěle doplňovali, ale příběh pacientky v nemocnici se mi zdál v ději naprosto zbytečný, i když jsem se v konci dozvěděla, proč děj doplňoval. Ve skutečnosti se o té pacientce nedozvíte v ději vůbec nic, ale přitom tam má své místo…

Bibliografické údaje:
Orig. název:               La Prophétie des Pierres
Žánr:                          Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání:               2004, 1. vydání originálu: 2002
Počet stran:                270
Nakladatelství: Albatros
Překlad:                     Kateřina Dejmalová
Autor obálky:            Zdeňka Boušková
Vazba knihy:             vázaná
ISBN:                        80-00-01349-5

sobota

Mordy na Bezdězu? Vše je možné…

Vlastimil Vondruška
Zločin na Bezdězu
Zločin na Bezdězu
Kliknutím zobrazíte detail obrázku.Tak je to tu. Moje první ,,profesionální” recenze pro nakladatelství. Pro tuto příležitost jsem si vybrala knihu, která mě vzala za srdíčko hned, jak jsem ji spatřila v nabídce. Jedná se o novou knihu od spisovatele, kterého mám velice ráda. Sice byla tato kniha první, kterou jsem od něj četla, ale dříve mi alespoň některé jeho knížky prošly rukama, a tak jsem si oblíbila jejich krásné obálky a i vyhovující tloušťku. Teprve teď mohu říci, že jsem opravdu naplněna… A jaký je můj názor? To se dočtete níže.

Nejprve něco málo o ději: Kniha se odehrává v období středověku na hradě Bezděz. Pokud patříte mezi příznivce Vlastimila Vondrušky a jeho série Hříšní lidé Království českého, jistě víte, že hlavní postavou je královský prokurátor a zároveň správce hradu Bezděz Oldřich z Chlumu. V knize dojde k vraždám a úkolem Oldřicha a jeho pomocníků je přijít na důvod vražd a vraha. Přijde všemu vyšetřovatel na kloub? Pokud to chcete zjistit, knihu si určitě přečtěte. Můžete ji získat ZDE.

Recenze: Musím se přiznat, že mě kniha zaujala už ve chvíli, kdy jsem ji viděla v nabídce. Stačilo vidět obrázek, který tentokrát zdobí obálku. Je krásně barevný. Zároveň se jedná o hrad, který je pár kilometrů od místa, kde bydlím. I to mě přimělo si knihu pořídit. A abych nepsala jen o samých věcech kolem, tak už přejdu k jádru pudla. Kniha je psána velice poutavým způsobem, který, myslím si, zaujme každého čtenáře. Velice oceňuji to, že každou kapitolu uvádí malý obrázek. Písmenka v knize jsou vcelku velká a dobře se čtou. Příběh je velice strhující a vždy si říkáte, co Oldřich, popř. jeho poddaní vymyslí.

Velké plus u mě autor získal i svými zeměpisnými znalostmi. V jedné pasáži jsem si živě představovala, jak danou cestou projíždím s danou postavou a prožívám děj. Popis je tak věrohodný. Dále se mi líbilo i zasazení do doby a obsazení postav. Zároveň nesmím zapomenout vyzdvihnout schopnost prolínat několik dějových linií dohromady. Mnozí autoři se o to snaží a ději to hodně ublíží. V případě této knihy však děj dosahuje vyššího ,,levelu".

Jak již mě znáte z mých předchozích recenzí, jsem celkem ,,hnidopich” a snažím se najít na knihách i negativa. Ať jsem se snažila sebevíce, v tomto případě se mi nepovedlo najít žádná.

Slovo na závěr recenze: Kniha určitě stojí za přečtení. Vřele ji mohu všem doporučit. Může si ji přečíst naprosto každý. Nevyžaduje žádné velké znalosti dějin a poměrů ve středověkých Čechách.

Hodnocení: Kniha ode mě na plné čáře vyhrála a nelituji svého výběru. Hodnotím ji velice kladně – 100 %.

Něco málo o autorovi:
Vlastimil Vondruška se narodil 9. 5. 1955 v Kladně. Je významným českým historikem, publicistou a spisovatelem. Na svém kontě má především historické detektivní příběhy. Zabývá se hlavně obdobím středověku. Knihy o detektivním vyšetřování královského prokurátora Oldřicha z Chlumu se odehrávají za vlády krále Přemysla Otakara II. (ZDE se můžete dozvědět i další informace.)

Bibliografické údaje:
Série:                      Hříšní lidé Království českého (20.)
Žánr:                       Literatura česká - Detektivky
Rok vydání:            2015
Počet stran:             288
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:           vázaná
ISBN:                      978-80-243-6482-7

Tuto recenzi naleznete ve zkrácené verzi na Databázi knih.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA (Moravská bastei).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Názory dalších čtenářů
1. moje maminka - Mamince se kniha líbila. Líbil se jí příběh a jeho stručnost. Jedinou věcí, která jí vadila, bylo velké množství postav, což znesnadňovalo její orientaci.

2. maminka mého přítele - S knihou byla velice spokojena a ráda si přečte i další díla pana Vondrušky,

úterý

Byl jednou jeden Řek

Pavel Oliva
Démosthenés
DémosthenésToto je poslední kniha, kterou jsem tento rok četla pro studijní účely. Musím říci, že se mi trošku ulevilo, protože od teď sem budu minimálně 2 měsíce vkládat knihy, které by mohly udělat radost všem. Nejen těm, kteří se zajímají o historii.

Kniha pojednává o životě a o tom, co dokázal rétorik Démosthenés. Popis začíná pochopitelně jeho narozením a hned na počátku se dozvíte také o majetkových poměrech jeho rodiny. Z toho pak vyplývá to, že díky svému bohatství se musel podílet na výrobě triér (lodí pro Athénský námořní spolek). Na těchto lodích se sám zúčastnil některých bojů. Dále jsou zde velice barvitě popisovány jednotlivé procesy, kde působil jako obhájce a rétor.

Co se mi na knize líbilo: V začátku se mi velice líbil způsob, kterým autor jednotlivé fáze Démosthenova života popisoval. Bylo to velice čtivé a zároveň snadno zapamatovatelné. Další věcí, která se mi moc líbila, bylo to, že autor při psaní nedělal žádné chyby, ať už se jedná o pravopis nebo o faktografické údaje. Dále musím vyzdvihnout obrazovou přílohu, která je vložena v polovině knihy. Člověk si udělá obrázek o tom, jak to v té době vypadalo ve starověkém Řecku apod.

Co se mi na knize nelíbilo: Začátek byl fajn, ale ten konec? Jak kdyby byl autor unaven. Čtivost trošku upadala a hodně se zde opakovaly články z Démosthenových proslovů na sněmu. Za každým proslovem je uvedená závorka s čísly, která pro mě nebyla moc pochopitelná. Pravděpodobně se týkalo o číslo strany, odstavce a řádku.

Doporučení: Knihu bych doporučila těm, kteří se zajímají o historii starověkého Řecka. Popř. studují historii.

Bibliografické údaje:
Žánr:                      Naučná literatura - Historie
Rok vydání:           2007
Počet stran:            128
Nakladatelství: Baset
ISBN:                     978-80-86410-54-8

středa

Vzpomínka na život v Egyptě

Zelda Sharifová
Starověký Egypt
Starověký EgyptNikdy bych nevěřila tomu, že za jedno odpoledne sepíši dvě recenze, ale stalo se a mám z toho celkem i radost. Tuto knihu jsem si opět přečetla pro školní účel, ale myslím si, že bych si ji jednou vybrala i jen tak. Zaujala mě svou tloušťkou a formátem. Dalo by se říci, že je formátu A6 a má nějakých 60 stran.

Na obálce mě upoutal nejen hlavní název knihy, ale i její podnázvy. Ano, jsou dva: 1. Dávná moudrost pro nový věk a 2. Tajemství sfing. Byla jsem velice zvědavá, jaká kniha bude. Jak bude psána a tak.

Když jsem knihu otevřela, zaujaly mě nádherné obrázky, které byly celkem velké a barevné. Text byl psán poměrně velkými písmeny, když ho porovnám s formátem knihy. Musím říci, že i ty informace, které byly v textu obsaženy byly velice zajímavé a dost dobře se četly. Není to žádná nudná teorie, ale jsou to příklady ze života, které jsou podloženy hmotnými prameny. Nejvíce mě zaujaly kapitoly o pyramidách, sfingách a uctívaných zvířatech. K zahození nebyl ani všední život egyptských obyvatel. Tak co myslíte, jak si v té době žili? Pokud to chcete vědět, tak informace získáte právě v této knize.

Co se mi líbilo: Musím velice ocenit to, že autorka dokázala používat při psaní jazykové prostředky, které danou problematiku přiblíží nejen dospělému čtenáři, ale i dítěti. Z toho důvodu je kniha opatřena velkými obrázky, o kterých jsem se zmiňovala již výše.

Co se mi nelíbilo: Nevím, zda udělala občas chybku autorka a nebo, zda se jednalo o chybu překladatele, ale dost často byl překlad opravován a občas bylo zkomoleno jméno boha, ale myslím si, že jsou tyto chybky v nových vydáních již opraveny.

Bibliografické údaje:
Orig. název:               Ancient Egypt
Žánr:                          Naučná literatura - Historie
Rok vydání:               1999, 1. vydání originálu: 1998
Počet stran:                63
Nakladatelství: Volvox Globator
Překlad:                     Martin Hořák
Vazba knihy:             vázaná
ISBN:                        80-7207-207-2

Jazyky nejsou vědou…

Alena Šimečková
Úvod do studia jazykovědné germanistiky
Úvod do studia jazykovědné germanistikyTentokrát jsem si řekla, že vás seznámím opět s něčím trošku jiným. Tentokrát se jedná o skripta, která jsem použila pro zpracování seminární práce a zároveň pro přípravu ke zkoušce z jazykovědy.

Kniha mě velice zaujala. Dlouho jsem si říkala, že všechna skripta musí být nudná, když se z nich má člověk učit, ale tato kniha mě přesvědčila o pravém opaku. Musím se přiznat, že jsem si přečetla pro zpracování seminární práce jen pár řádků, ale pak jsem si řekla, že bych ji mohla ještě potřebovat. Nechala jsem si ji ještě doma a musím říci, že nelituji. Sice se jedná o skripta týkající se germanistické jazykovědy, ale ve skutečnosti se zde dozvíte vše o jazycích, dokonce i o češtině. Zkoušku jsem udělala levou zadní a ani po ní jsem knihu neodložila, až tak to bylo zajímavé.

Kniha je vcelku útlá. Má cca 150 stránek informací a zbylých 20 stránek obsahuje seznam použité literatury a rejstřík pojmů. Informace jsou podávány čtivě a velice srozumitelně. Autorka si dala záležet i na uvádění různých příkladů, které pomohly k snadnějšímu porozumění textu. Tentokrát bych knize asi ani nic nevytkla.

Komu bych knihu doporučila? Určitě všem, kteří studují kterýkoliv jazyk. Dále čtenářům, kteří by se rádi dozvěděli něco o jazykovém systému a jak vůbec funguje tvoření slov, skládání vět tak, aby dávaly smysl atd.

Bibliografické údaje:
Žánr:                       Naučná literatura - Jazyky, lingvistika
Rok vydání:            2005
Počet stran:             176
Nakladatelství: KAROLINUM, nakladatelství UK, Praha
Vazba knihy:           brožovaná
ISBN:                      80-246-0595-3

pondělí

Nejlepší přítel Jana Husa

František Šmahel
Život a dílo Jeronýma Pražského
Život a dílo Jeronýma PražskéhoTato kniha je další ze seznamu povinné četby pro splnění zkoušky ve škole. Ale to neznamená, že vám ji nemohu doporučit, protože se jedná o velmi čtivé dílo. Kniha má sice kolem 400 stran, ale ve skutečnosti přečtete ani ne polovinu z nich, protože zbylé stránky obsahují rozsáhlý poznámkový aparát, obrázky a latinský text.

Kniha se mi četla velice dobře, je rozdělena do 3 částí, první se zabývá životem Jeronýma Pražského, druhá se týkala pražských sporů a třetí část byla o díle tohoto současníka Jana Husa. Když se do knihy začtete, tak zjistíte, že vám předá informace nejen o Jeronýmovi, ale také o Janovi a o době, v níž žili. Dozvíme se, z jakého důvodu byli obžalováni z hereze. Dále si přečteme o tom, jak probíhaly jednotlivé koncily. Oba stihnul stejný osud, byli v upáleni v Kostnici. Jan Hus byl upálen o rok dříve, než Jeroným Pražský. Pokud se chcete dozvědět za jakých okolností a zda se svůj osud snažil zvrátit, přečtěte si tuto knihu.

Co se mi na knize líbilo? Autor knihu napsal velice čtivým způsobem. Velice se mi líbil i obrazový materiál, sice to bylo jen pár stránek, ale zato hezky barevných a na křídovém papíru. Čtení knihy pro mě bylo zážitkem a věřím, že by se mohla líbit i těm čtenářům, kteří se zajímají o historii naší země.

Co se mi na knize nelíbilo? Na knize se mi nelíbil opět rozsáhlý poznámkový aparát. Byl tak rozsáhlý, že přesáhl minimálně polovinu knihy. Působilo to na mě rušivým dojmem. Sice jsem tam našla pár poznámek, které mě zaujaly, ale velké množství jsou materiály psané v latině.

Bibliografické údaje:
Žánr:                    Naučná literatura - Biografie a memoáry
Rok vydání:         2010, 1. vydání originálu: 2010
Počet stran:          424
Nakladatelství: Argo
Edice:                  Každodenní život
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
ISBN:                  978-80-257-0269-7

středa

Kolektivní vlastnictví...

Co je tvoje, je i moje

Tess Stimson

Co je tvoje, je i mojeK této knize jsem se dostala díky doporučení mojí kamarádky a zároveň kolegyně blogerky Radky. Opět to je něco trošinku jiného, než to, co jsem doposud četla. Název knížky mě zaujal, ale zároveň vyděsil. První, co jsem si vybavila po přečtení názvu, byl minulý systém a bála jsem se toho, o čem ta kniha vůbec bude. Nakonec velice mile překvapila, i když z mého pohledu to na plný počet hvězdiček na databázi knih není.

Děj knihy: Příběh knihy se odehrává v Anglii a částečně v Americe. Autorka proplétá více linií a vypráví z pohledů více postav (Grace, Sussana, Catherine a poslední kapitola patří Tomovi). Sussana je Graceina sestra, Catherine je jejich matka, která leží v komatu v nemocnici a Tom je Gracein manžel. Čtenář se v některých situacích až musí divit tomu, jak dokáže být člověk bezohledný, když se jedná o jeho štěstí. Grace má všechno kromě dítěte, které by si moc přála a Sussane naopak nemá nic, ale má 2 děti, i když v pěstounské péči. Co vše se mezi nimi může stát? Probere se Catherine z komatu? To vše se dočtete právě v této knize.

Co se mi na knize líbilo: Kniha byla velice čtivá a zajímavá. Bavilo mě pozorovat psychologii jednotlivých postav. Za velké plus bych považovala i to, že autorka prostřednictvím slov a činů jednotlivých postav předává důležité poselství. Tím poselstvím je, že by měl člověk nejprve příčinu chyb hledat v sobě a ne v druhých.

Co se mi na knize nelíbilo: Na příběhu mě trošku zamrzely jazykové prostředky, které byly používané v jednotlivých dialozích. Sice je Sussana velká rebelka, ale to přece neznamená, že jí bude autorka vkládat do úst řeč dlaždiče, která postavě vůbec nesluší? A když už jsem zmínila dialogy... V knize se mezi sebou baví téměř 40letí lidé, ale pokud byste knihu otevřeli uprostřed a četli jen dialogy, budete si mylně myslet, že držíte v ruce knihu pro teenagery. Na místě autorky bych asi zvolila jiný způsob vyjadřování. Ale to je asi tak jediné, co bych knize mohla vytknout.

Doporučení: Knihu bych doporučila čtenářkám a čtenářům, kteří si rádi přečtou příběhy ze života. Hlavním obsahem jsou však i rodinné problémy a našli bychom zde  oblíbené téma romantických románků - milostný trojúhelník.

Bibliografické údaje:

Orig. název: What´s Yours Is Mine

Žánr:                  Literatura světová - Romány pro ženy

Rok vydání: 2013, 1. vydání originálu: 2011
Počet stran: 300
Nakladatelství: Domino
Překlad:             Klára Šumová
Autor obálky:     Rajka Marišinská
Vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN:          978-80-7303-902-8

Četli jste již tuto knihu? Líbila se?

úterý

Pohrobek

Konec Ladislava Pohrobka

Rudolf Urbánek

Konec Ladislava PohrobkaRozhodla jsem se, že se s Vámi dnes podělím o svůj čtenářský zážitek, který se opět zabývá středověkou historií. Tentokrát jsem si přečetla knihu, která monitorovala život Ladislava Pohrobka. Tuto knihu jsem si opět přečetla pro studijní účely a byla jsem s ní velice spokojená.

Kniha pojednává o životě tohoto panovníka, který se stal velice brzy sirotkem a musel svůj život trávit pod dohledem svých poručníků, kteří si pak nárokovali trůn v období jeho dětství, ale tuto historii asi všichni známe. Co vás však velice překvapí je poslední kapitola, která se týká Ladislavovy smrti. Ano, i jeho smrt se stala legendární a stále probíhají polemiky, jak vůbec zemřel. Zde se dozvíte velice zajímavé informace a tři základní teorie jeho smrti.

Co se mi na knize líbilo? Velice bych ocenila to, že ač se jedná o dokumentární práci zejména pro historiky, tak byla psána přijatelně pro každého čtenáře a je velmi čtivá. Pokud se zajímáte o středověk, jistě vás zaujme.

Co se mi nelíbilo? Je těžké říci, zda se to, co napíši jako zápor knihy, dá považovat za negativum, ale...  V průběhu čtení na mě velice rušivým dojmem působil rozsáhlý poznámkový aparát, častokrát se stalo, že text knihy byl na 4 řádky a zbytek byla poznámka. Na druhou stranu jsem zde však našla i další zajímavé prameny, takže toto negativum má i své malinké pozitivum.

Bibliografické údaje:
Žánr:           Naučná literatura - Historie
Rok vydání: 1924, 1. vydání originálu: 1924
Počet stran: 207
Nakladatelství: Česká akademie věd a umění
Vazba knihy: vázaná


A co Vy? Pustili byste se do ní?

Pokud máte zájem, můžete  mi pomoci s tvorbou tohoto blogu. Rádi byste si přečetli o nějaké knize? Své návrhy mi můžete napsat do komentářů zde. Ráda splním vaše čtenářská přání.

pondělí

Zimní válka

Petri Sarjanen


Bílá smrt - Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima Häyhäho

Bílá smrt - Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima HäyhähoTuto knihu jsem si přečetla na doporučení Darinky. Na knihu jsem se těšila, myslela jsem si, že se bude jednat o detektivku, protože jsem nějakým záhadným způsobem nepřečetla její podtitul. Když jsem vzala knihu do ruky, tak jsem hned zjistila, že jsem se náramně popletla. Kniha je válečná a ještě ke všemu dokumentární. Než jsem se začetla, dalo mi to celkem zabrat, ale nakonec se to zlomilo s nástupem děje. Dějová linie však byla i tak psána dokumentárním stylem.

Myslím si, že kniha má velký potenciál zaujmout hlavně čtenáře, kteří se zajímají o historii válek. Příběh této knihy se odehrává na počátku druhé světové války, v úvodu se dočtete i okolnosti vypuknutí této války. Záběr tohoto příběhu je tedy velice široký, protože nemonitoruje jen boj mezi Finskem a Ruskem.

Hlavním protagonistou knihy, jak už prozrazuje její název, je odstřelovač Sim Häyhä. Kniha začíná povídáním o tom, kde bydlel již od dětství a o jeho ambicích. Při prvních náznacích občanské války se dá k občanské vojenské jednotce a zde začíná svou slibnou kariéru odstřelovače. Velice mě zasáhl nejen konec jeho kariéry (přečtěte si a zjistíte, co se mu přihodilo), ale i to, jak prožil své stáří.

Na konci knihy je celkem podrobný popis toho, jak by se měl odstřelovač chovat, co je jeho úkolem, jak zacházet se zbraní, jaký cíl z jaké vzdálenosti musí zasáhnout a další zajímavé informace. Abych se přiznala, dost mě zaskočila informace, že nejdůležitější vlastností každého odstřelovače je lidskost. Zaskočila mě z toho důvodu, že jsem tyto vojáky viděla do přečtení této knihy jako vrahy. Když jsem se však na konci zamyslela, došlo mi, že pracují pro dobro své vlasti a nevraždí jen pro svou radost. Na druhou stranu si pokládám otázku, zda by nebylo lepší žít pouze v míru a takovéto zaměstnance nepotřebovat? Ano i takovou otázku si při čtení položíte a věřte tomu, že jich bude určitě mnohem více.

Co se mi na knize líbilo? Ač jsem měla ze začátku sto chutí knihu odložit pro její dokumentární popisy, nakonec jsem byla ráda, že jsem tuto část přelouskla a neodložila. Autor používá zajímavých jazykových prostředků pro oživení textu a vybudování jednoduché dějové linie, která se prolíná s dokumentárním rámcem.

Co mě zaujalo? Na konci knihy se autor svěřil s tím, že pro tvorbu knihy čerpal nejen z literatury, ale i z rozhovorů s aktéry zimní války. Někteří z nich dokonce napsali knihy, které též byly cennými prameny pro Sarjanenovu tvorbu. Autor se dokonce setkal i se Simem, kterému v té době bylo 94 let. Dalo mu prý velkou práci, než ho přesvědčil k tomu, aby po sobě zanechal hmotný odkaz.

Co se mi nelíbilo? Toto je opravdu těžké říci, jak jsem již psala výše, kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Dlouho jsem nevěděla, co od ní očekávat a celkem dlouho jsem se musela přemlouvat, abych ji dočetla. Nakonec jsem však byla ráda, že jsem ji přečetla celou.

Doporučení: Pokud se do ní pustíte, nenechte se odradit. Určitě se dočkáte svým způsobem osobního naplnění a obohacení.

Bibliografické údaje:
Orig. název:      Valkoinen kuolema
Žánr:                 Literatura světová - Literatura faktu
Rok vydání:      2015, 1. vydání originálu: 2012
Počet stran:       152
Nakladatelství:  Mladá fronta
Edice:                Arma & Musae
Vazba knihy:    vázaná s přebalem
ISBN:               978-80-204-3558-3

Co vy? Četli jste knihu a jaký názor na ni máte?

středa

Vraždy v Liberci… a okolí

Jindřiška Ptáčková
Spravedlnost má zpoždění

Spravedlnost má zpožděníDlouho jsem si toužila přečíst knihu, která se bude odehrávat v prostředí, jež znám osobně. Chtěla jsem zjistit, jak to na mě bude celé působit. Abych pravdu řekla, tak tato kniha moje očekávání naplnila a krásně jsem si mohla představit, kde se děj odehrává. Výběrem jsem určitě zklamaná nebyla. Zápletka byla čtivá a bylo velice zajímavé pozorovat, psychologii postav a postup vyšetřování vůbec. Rozuzlení mě dosti překvapilo, protože bych vůbec nečekala, že to takhle skončí.

O ději: Jak jsem již naznačila v nadpise, kniha se odehrává v Liberci a jejím okolí, i když je pravda, že je tam občas zmínka o Praze, protože jeden z vyšetřovatelů je Pražák. Dva kamarádi jedou vyprovodit své blízké na letiště v Ruzyni (děj se odehrává ještě před přejmenováním) a zde se po x letech setkávají. Vašek (z Městce) přemluví Viktora (z Prahy), aby si udělal výlet s ním do okolí Liberce. S návratem do svého rodiště si Viktor vzpomene na jeden případ, který ho v 60. letech osobně zasáhl, ale nebyl vyřešen. Rozhodne se, že na “dovolené” tento  případ vyřeší. Povede se mu to? Koho při pátrání potká? O tom se dočtete právě v této knize.

Co se mi na knize líbilo? Kniha mě zaujala způsobem, jakým je napsaná. Čtenář je vtažen do děje a dokud se nedozví, jak to vše dopadne, tak má problém ji odložit. Jsem toho živým příkladem. Dále musím vyzdvihnout jazykové prostředky, které autorka používala ke gradování napětí, používání severočeského dialektu, se kterým se tu v okolí můžete ještě občas setkat a také zajímavé peripetie.

Co mě v knize zaskočilo? O tom, že mě zaskočilo rozuzlení jsem psala již výše. Ale překvapilo mě i používání některých slov. Například věta: “Mohli by zde po té cyklostezce jezdit na onlajnech.” Nevím, zda se jednalo o úmysl z důvodu toho, že hlavní protagonisté jsou již starší, nebo přepis. Toť otázka. Ale to je tak jediná chybka.

Při získávání informací o knize jsem zjistila, že se jedná o sérii knih a už se těším, až se ke mně dostane další díl. Kniha určitě stojí za pozornost a doporučila bych ji všem, kteří mají rádi detektivky a příběhy z okolí, kde se dennodenně pohybují, nebo město aspoň osobně znají. Toto však vůbec není podmínkou, věřím tomu, že učaruje i tomu, kdo město nezná.

Bibliografické údaje:
Série:                    Viktor Eret (1.)
Žánr:                     Literatura česká - Detektivky
Rok vydání:          2013, 1. vydání originálu: 2013
Počet stran:           280
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:         vázaná
ISBN:                    978-80-243-5251-0

A co vy? Četli jste již knihu? Co jste na ni říkali?