Blog o knihách, jenž je určen nejen pro knihomoly...

středa

Jak se píší dějiny?

Dějepisectví starověké

Josef Dobiáš

Dějepisectví starověkéToto je další z knih, kterou jsem si měla přečíst pro školní potřebu. Musím však říci, že mě velice překvapilo, že se celá kniha dá promítnout i do našeho každodenního života. Autor se zabývá tím, jak se dívali naši předkové ve starověku na historii. Myslím si, že je kniha napsaná velice dobře, protože dnešního čtenáře donutí přemýšlet nad tím, zda se dostatečně zabývá tím, kdo byli jeho předkové. Popřípadě si klást otázky, co by se dalo změnit a jak.

Hodně lidí se zabývá hlavně současností a budoucností, ale vůbec nemyslí na minulost. Přitom ta nám přináší ponaučení, abychom neopakovali chyby, které jsme již několikrát udělali. Měli bychom se nad tímto zamyslet. Věřím tomu, že se současnou situací můžeme hodně zahýbat a změnit ji k lepšímu.

V knize nepočítejte s žádným příběhem, jedná se o faktografii starověkého dějepisectví. Dozvíte se, kde se začali dějepisem jako první zabývat. Jak to dělali. Jak datovali. Kniha je rozdělena do několika kapitol: Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím. Poslední kapitola se týká náboženského dějepisectví.

Knihu hodně oceňuji za to, že v sobě ukrývá hluboké ponaučení. Nicméně musím říci, že se mi hodně špatně četla, protože celkem často byla prolnuta latinskými názvy, kterým jsem nerozuměla (to je moje chyba, autor za to nemůže). Jazyk v knize je již celkem historický a musíme se smířit s přeházeným slovosledem. To je ale asi tak vše, co bych jí vytkla. Pokud bychom se chtěli danou problematikou zabývat dále, najdeme téměř na každé stránce rozsáhlý poznámkový aparát se zdroji na použitou literaturu, se kterou autor pracoval.

Knihu mohu vřele doporučit těm, kteří se rádi zabývají historií, ale zároveň i těm, kteří chtějí zjistit, jak se poučit z historických chyb nejen svých, ale i celého lidstva.

Bibliografické údaje:
Žánr:                        Naučná literatura - Historie
Rok vydání:             1948, 1. vydání originálu: 1948
Počet stran:              320
Nakladatelství:         Historický klub
Vazba knihy:            brožovaná s přebalem


A co vy? Zabýváte se historií? Čtete o ní rádi? Poučili jste se z nějakých historických chyb?

úterý

Ať žijí kouzla!

Michael Scott
Čaroděj
ČarodějTéměř před měsícem jste si na tomto blogu mohli přečíst článek, který měl téměř stejný popisek, akorát s tím rozdílem, že se týkal alchymie. Dnes jsem dočetla druhý díl série a musím se s Vámi podělit o své zážitky. Řeknu vám, že jsem měla vážné obavy, aby autor neusnul na vavřínech, ale to se nestalo.

Druhý díl se mi zdá propracovanější a ještě o stupínek lepší než předchozí. Přibývá zajímavých postav a s nimi spousta akčních situací. Autor i zde používá postav, které byly reálné. K manželům Flanelovým a doktoru Dee v tomto díle přibydou knižní manželé Johanka z Arku a Nicollo Machiavelli, který zde vystupuje nejen jako čaroděj, ale zároveň jako velitel jednotky tajné služby.

Příběh se tentokrát přesouvá z území Ameriky na starý kontinent, konkrétně se octneme při jeho čtení v ulicích Paříže. Díky popisům si může čtenář živě představit, jak místa vypadají. Zároveň to dopomůže i k jednoduššímu vžití do děje. Příběh byl strhující a četl se úplně sám.

K ději: Příběh plynule navazuje na předchozí díl. Na začátku se dočtete o tom, jak se dvojčata s Nicolasem a Scatty dostanou do Francie. Když zjistí, kde vůbec jsou, panuje v nich velký neklid, protože neví, jak se mají dostat ven. Poruší laserový paprsek alarmu a dostávají se z místa (zjistěte sami, kde se ocitnou a jak) pryč. Když utíkají, potká je neštěstí. Dr. Dee stihne na jejich přítomnost upozornit Nicollu Machiavelliho, který po nich začne pátrat. Jak to všechno dopadne se dozvíte na téměř 500 stranách velice čtivého napínavého textu.

Co se mi líbilo? I tentokrát mě na první pohled velice zaujala obálka knihy. Kniha měla stejně jako první díl, velká písmena a četla se velice dobře a rychle.

Co se mi nelíbilo? Opět nemohu jen chválit. Musím upozornit na pár pravopisných chyb a špatně vyskloňovaných slov, ale i přes to jsem si čtení užila.

Již teď se těším na další díl. Jsem zvědavá, kam se s hlavními protagonisty dostaneme příště, co zajímavého zažijí a jaké historické postavy v knize ožijí tentokrát.

Bibliografické údaje:
Orig. název:The Magician
Série:Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela (2.)
Žánr:Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání:2008, 1. vydání originálu: 2006
Počet stran:472
Nakladatelství:Knižní klub
Překlad:Zuzana Zábrodská
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-242-2270-7
A co vy? Pokusíte se pustit do této zajímavé tajuplné série?

pondělí

Bylo, nebylo… Přemyslovci

Kosmas
Kosmova kronika česká
Kosmova kronika českáDnes jsem dočetla knihu, o které jsem si původně myslela, jak mě vůbec nebude bavit. Přeci jen se opět jednalo o splnění povinnosti do školy. Byl to však hloupý předsudek. Více se dozvíte níže.

Knihu jsem si doslova užila od prvních stránek. Autor v ní líčí události, které se odehrávaly na našem území od počátků rodu Přemyslovců až do roku 1125, kdy dílo končí smrtí z důvodu smrti autora, ta je zmíněna na posledních řádcích. Dozvíte se v ní, jak byla poslána družina pro Přemysla Oráče, aby se stal vládcem v české zemi. Situace, které se děly při návštěvě družiny u Přemysla, který pak s nimi odchází ze Stadic do Prahy. Toto považuji za základní kámen našeho národa a myslím si, že je tato kniha skvělým a velice čtivým přehledem vlády Přemyslovců.

Kniha je psána realisticky, protože se jedná o kroniku. V epilogu jsem se však ale dočetla, že počáteční kniha I. byla psána dle pověstí a vyprávění, takže je na čtenáři, aby si interpretoval, co by pravda mohla být a co naopak ne. II. a III. kniha už je psána dle skutečnosti, protože v době, kdy se děj odehrává autor žil.

Občas se v díle objevují archaismy, ale jejich význam je na konci vyložen ve vysvětlivkách, takže se nemusíte bát toho, že nebudete vědět, co chtěl autor říci. Zároveň se zde setkáte i s přechodníky a dalšími způsoby obohacení českého jazyka. Touto svou jazykovou bohatostí mě kniha velice potěšila. Zároveň se mi líbilo barvité líčení, např. líčení bojů, situace s vypíchnutým okem atd.

Jak jsem již psala, kniha stojí za přečtení. Dozvíte se něco nového z dějin, ale zároveň se přesunete v čase o pár století a prožijete si děj díky barvitému líčení s postavami. Rozhodně stojí za to odhodit své předsudky a zkusit tuto knihu vzít do rukou.

Žánr:                     Literatura česká - Ostatní
Rok vydání:         2005
Počet stran:          304
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
ISBN:                  80-7185-515-4
Četli jste? Líbila se vám také?

Ať žije chemie!

Michael Scott
Alchymista
Alchymista

Na základní škole jsem si říkala, že už v životě nechci vidět nic, co se týká chemie. A najednou stojím v knihovně před regálem knih a jedna se tam na mě usmívá. Vezmu ji do ruky a co nevidím, název Alchymista. Bum, chemie byla zpět. Najednou se ohlédnu a vedle mě stojí kamarádka, můžete juknout na její facebookový blog zde. V tu chvíli poklepala na knihu, kterou jsem držela v ruce a říká: „Tu si přečti, opravdu stojí za to.“ Dala jsem na její rady a musím říci, že nelituji.

K ději: Kniha je zajímavou směsicí sci-fi a mytologie. Pojednává o dvojčatech, které se ranou osudu zapletou do světa nadpřirozena. Josh je na brigádě v knihkupectví u Nicka Fleminga a jeho ženy Perry. Jeho sestra Sofie, pracuje v kavárně, která je naproti knihkupectví. V osudný den ráno vtrhává do knihkupectví podivná formace mužů a Sofie s Perry sledují z kavárny divnou situaci, která se děje v knihkupectví. Obě se rozeběhnou Nickovi na pomoc a problém je na světě. Dvojčata jsou zapletena do tenat nadpřirozených bytostí, jejich schopností a dokonce mají podstoupit probuzení svých kouzelných schopností. Jak vše dopadne? Přežijí?

Knihu Vám musím vřele doporučit. Budete napnuti od začátku do konce. Sice je určena pro čtenáře od 12 let, ale myslím si, že dokáže svým kouzlem učarovat i mladší. Je velice čtivá. A já musím poznamenat: „Káťo, děkuji za skvělý tip!“

Co se mi líbilo: První, co mě již na první pohled zaujalo, byla její obálka, která slibovala opravdu zajímavý příběh. Když jsem knihu otevřela, tak mě mile překvapila velikost písmen, kniha se díky nim četla téměř sama a ač má 400 stran, tak je máte přečteny během chvilky. Tento fakt by mohl oslovit zejména dětské čtenáře, ale potěší to i dospělého.

Co se mi nelíbilo: Nemohu však knihu jen chválit a pět na ni ódy. Pár drobných chybek se na ní našlo. Například občasné překlepy a několik špatně vyskloňovaných slov. Za to však autor knihy nemůže.

Bibliografické údaje:
Nejnovější vydání:        Knižní klub - 2007
ISBN:                            978-80-242-2024-6
Počet stránek:               375